Poslední dobou si všímám jedné věci, která mě trochu rozčiluje - jako posledních pár dní všechno.  Používám skype i icq. Když sedím u počítače, mám většinou zapnuté obojí.

Mám problém... je teprve úterý a já už bych chtěla pátek. Mám pro změnu trochu problém sama se sebou. Tentokrát ale trochu jiný, než jindy. Nemám zrovna moc dobré období. V neděli se mi nějak udělalo hůř a od té doby to zatím trvá... Nevím, jestli to tu psát nebo ne... Ale co, kašlu na to. Normálně mám tohle období jednou za měsíc. Jsem vzteklá nebo se mi chce brečet, v noci se mi blbě spí, jsem

Dneska mám opravdu radost, že je pátek! A svítí sluníčko! A čeká nás víkend plný sluníčka! Hurááá!!!  I když mě čeká víkend u mámy, takže venku sluníčko určitě svítit bude, ale nevím, jestli ho budu mít i v duši... To uvidíme. Pořád tak nějak cítím vztek kvůli tomu, co jsem psala minule a nechovám se k nim

No, na dnešek jsem se vůbec netěšila. Už je většina dne za mnou a tím pádem i všechny ty nepříjemné věci. A najednou mě popadl vztek. Ale začnu po pořádku.

Včera mě kontaktovali z personálního oddělení v Anglii z firmy, kde jsem byla v pondělí na pohovoru. Chtějí mě. Nabídli mi i vyšší plat. Takže mám co řešit. Napsala jsem si dneska plusy a mínusy současného a případně nového zaměstnání

Tak jsem zpátky z úžasného wellness víkendu. Zpátky z pohádky. Zpátky v realitě.  Nejradši bych tam zůstala, bylo to tam úúúúžasný!

V pátek po příjezdu, jsme měly s holkama výbornou večeři, pak jsme šly do Aquafóra a 2 hodiny se tam válely ve vířivce a v různých proudech. Holky si pak otevřely na pokoji

No, to bych se z toho musela posrat! (Pardon) Takový dlouhý článek jsem tady napsala a ono mi to spadlo a neuložilo se to!

Takže znovu a zkráceně. Dneska ráno jsem cestou do práce udělala objev století, pro mě možná i tisíciletí.... Pro plno lidí je to normální a plno lidí se podle toho chová... ne však

Dneska nemám po hodně dlouhé době hodně práce a jsem z toho div živá. Nevím, jak s tím naložit? Tak píšu.  Šéf je nemocný, tak si šel konečně domů lehnout (potom, co to tady na nás v pondělí a včera naprskal). Teda mám tady takovou tu práci, která se mi tady kupila, ale ta se mi nechce dělat a když už vydržela takovou

Tak máme dneska úterý.... Venku je hnusně... Já se mám pořád stejně. A.... Řešim jednu pracovní nabídku. Když jsem byla doma na neschopence, tak jsem volala kamarádce, jestli ještě někoho hledají a že bych měla o to místo zájem. Poslala jsem tam životopis a ona mi pak napsala, že bohužel už mají hodně uchazečů. Jenže minulý týden mi přišel mail, jestli by se mnou mohli udělat pohovor po telefonu

Dneska je divný den. Já se cítím divně. Cítím se zase tak nějak "jinak" a k tomu se přidávají trochu i úzkosti. A jsem unavená. Včera jsem byla dýl v práci a pak jsem šla s kamarádkou do kina. Po hóóódně dlouhý době. Poslední dobou mi totiž nějak nedělá dobře pobyt v davu a v hlučnym prostředí. Snad mě to někdy přejde... Kino bylo super, byly jsme na filmu Ženy v pokušení a fakt se mi

Dneska mám docela přemýšlivou. Protože je hezky, vzala jsem to z práce domů kolem Vltavy. Docela jsem se prošla, snažila jsem se srovnat si myšlenky, ale úplně se mi to nepodařilo a asi bude hodně dlouho trvat, než se mi to podaří. V práci se mnou šéf moc nekomunikuje, asi pořád přemýšlí, jestli mi dát prémie nebo už se rozhodl, že mi je nedá. No, aspoň mám po pracovní době pokoj. Jenže tím, že

Prodloužený víkend sice ještě nekončí, ale mě už dneska čeká jenom úklid a fyzická i psychická příprava na další pracovní týden. Zítra budu muset vstávat už před sedmou a moc nadšená z toho nejsem. Ale o co dřív budu v práci, o to dřív budu moct odejít.

V sobotu byl moc hezký den. Jela jsem odpoledne na kole za kamarádkou a nějak jsem se tam zasekla až do večera. :-) Ona má téměř dvouletou

Dneska i včera byl krásný západ slunce. Bohužel jsem u sebe neměla foťák a vždycky když jsem se vrátila domů, tak už bylo po západu. Tak snad zítra.

Mám dneska dobrou náladu. Je mi líp a líp a hlavně už je pátek. A já jsem zvládla chodit do práce celý týden. V pondělí mi bylo tak zle, že jsem v to opravdu ani nedoufala. A dneska si můžu říct, že jsem to zvládla na jedničku a ještě je mi