Článek Pátek 09-04-2010
Moderované komentáře k článku: Pátek 09-04-2010
marinka: Ahoj. Podle mě to až moc řešíš. Sice bych v terapii vytrvala, ale víc bych o nějakej úzkosti, snech a tak moc nemluvila ani s tim nějak extra nebojovala. Já vim, ono to neni lehký, ale mě třeba nejvíc pomáhá jít mezi lidi, se kterejma si popovídam. Ale né o tý úzkosti a tak, ale o všem možnym. A oni mě většinou naladěj na lepší myšlenky. Taky pomáhaj relaxace, meditace, i ta jóga je dobrá, ale to určitě víš. Ještě mě napadá, že je hodně důležitý aby Ti vyhovoval psycholog. Takže jestli chodíš z terapie spíš rozhozená než uklidněná, tak ho (nebo jí) klidně vyměň. Já to taky udělala(i když těch důvodů bylo víc) a musim říct, že nelituju.No a jestli Ti vyhovuje, tak to určitě k něčemu bude. Já vim, že Tě nepotěšim, ale fakt je to zas o tej trpělivosti, s tim nic nenaděláš.
lucik*: Já to řeším jenom tady, potřebovala jsem se vypsat. S lidma se o takových pocitech, co popisuju tady, vůbec nebavím. Jenom s někým, kdo mě dobře zná a to jenom občas. Stejně ten, kdo to neprožil, tak to nemůže pochopit. Ta jóga mi dneska moc pomohla, jdu v neděli znovu. Psycholožku mám výbornou, hodně mi pomáhá, ale teď byla nemocná, takže tam jdu až příští čtvrtek, ale to nějak zvládnu. Vím, že je to o té trpělivosti.... když já jí pořád nemám! 
marinka: Trpělivej je málokdo, aspoň co já tak znam.Mě cvíčo taky pomáhá. Já chodim na bioenergetický cvičení(něco mezi jógou, tai-chi, metitací, terapií- zkrátka od všeho něco a pěkně poskládaný do sebe) a taky mi to vždycky pomůže.Ty jo, mě Tě teď napadla blbost. Klidně ten komentář smaž jestli je moc řekněme naivní. Ale bojuješ s něčim podobnym a cíle asi taky nemáš až tak jiný než já. Tak mě tak napadlo, že se domluvíme, že si na svejch blogach počtem třeba řekněme za půl roku, jedna druhej budem držet palce a pak třeba budem překvapený, jak je to všechno lepší. Ale asi je to blbost, viď. Někdy fakt přemejšlim jak malý dítě. 
.
lucik*: Proč si myslíš, že přemýšlíš jako malé dítě? I kdyby, tak děti mají úžasný nápady! Tvůj nápad není vůbec špatný, naopak. Myslím, že by nám to oběma pomohlo. Já docela potřebuju zpětnou vazbu, když udělám nějaký pokrok, tak je to pro mě samozřejmost a nějak to nevnímam. Vnímam jenom, když se mi udělá hůř a nadávam si za to. Občas mi řekne psycholožka, jaký jsem udělala pokrok a určitě mi pomůže, když mi to řekne i někdo jiný. 
empress: Přerod trvá spoustu let. Čas hraje pro tebe. Když chceš bejt lepší, mozek se tak naprogramuje a pomalu pracuje na nápravě. Já se měla jako dospívající častokrát zle a trpěla jsem. Ale myslím, že s tím nešlo dělat nic jinýho, než si to prostě ODŽÍT. Asi to nešlo přeskočit. Teď se pomalu měním, aniž bych se nějak výrazně snažila. Prostě se už mnoha věcmi odmítám zabývat. Někdy teda hodně ulítnu a hysterčím, ale to jsou jen takové dozvuky. Cítím, že jsem na dobrý cestě být jednou úplně v pohodě. Už teď hážu spoustu věcí za hlavu a přitom před pár lety bych se z nich posrala.
lucik*: Vidíš, já mám spíš pocit, že čas hraje proti mě. Život letí a já se tady plácam v nějakých blbostech a vůbec si ho neužívám. Ale asi je fakt, že je to asi pro něco dobrý a má mi to něco říct a asi si to taky budu muset prostě odžít, přesně jak píšeš. Je super, že jsi na dobré cestě. Vím, že taky musím začít házet plno věcí za hlavu, řeším zbytečnosti. Třeba se to taky naučím. 
empress: Kdyby nebyl čas, nebyl by vývoj. Jasně, že někdy ten čas jde proti nám, ale je třeba ho otočit a udělat si z něj spojence. Nic nejde hned, tak postupuj po těch nejmenších krůčcích, jaké umíš. Pak bude výsledek pevnější a trvalý. Mně nikdy nepomohlo, když jsem si řekla "tak a od zítřka přestanu blbnout a budu šťastná". Vydržela jsem to jen chvíli a pak mi bylo zase zle. Ale postupně jsem se naučila obdivovat krásné věci a dovolila jsem jim, aby mě těšily. Nebo jsem postupně došla k tomu, že se nemám zabývat tím, co bude "až zítra". U těch vážnějších věcí se mi to nedaří, ale u blbostí dávno jo.
lucik*: Máš naprostou pravdu! Ve čtvrtek jsem si napsala seznam věcí, co bych chtěla změnit, takže jsem postupně začala. Člověk pak musí být i důsledný a nesmí zvítězit lenost. To se pak zase všechno vrátí do původního stavu. 
marinka: Tak to si myslim proto, že ke mě občas po škole chodí na návštěvu ségry 7letá holčička(někdy i s kámoškama) a ty jejich nápady mi často připomínaj ty moje. Ale fantazii maj fakt úžasnou, to se musí nechat. Škoda, že se na to každej nedívá tak jako ty. Ale co, prdim na to, jestli se Ti ten nápad líbí, tak jsme domluvený.
lucik*: To znamená, že pokud přemýšlíš jako děti, tak máš taky úžasnou fantazii. Dívám se na to stejně jako ty. Děti jsou podle mě nezkažený tím světem dospělých a to se mi líbí. Takže jsme domluvený. 