Komentář, na který odpovídáte
marinka: Ahoj. Podle mě to až moc řešíš. Sice bych v terapii vytrvala, ale víc bych o nějakej úzkosti, snech a tak moc nemluvila ani s tim nějak extra nebojovala. Já vim, ono to neni lehký, ale mě třeba nejvíc pomáhá jít mezi lidi, se kterejma si popovídam. Ale né o tý úzkosti a tak, ale o všem možnym. A oni mě většinou naladěj na lepší myšlenky. Taky pomáhaj relaxace, meditace, i ta jóga je dobrá, ale to určitě víš. Ještě mě napadá, že je hodně důležitý aby Ti vyhovoval psycholog. Takže jestli chodíš z terapie spíš rozhozená než uklidněná, tak ho (nebo jí) klidně vyměň. Já to taky udělala(i když těch důvodů bylo víc) a musim říct, že nelituju.No a jestli Ti vyhovuje, tak to určitě k něčemu bude. Já vim, že Tě nepotěšim, ale fakt je to zas o tej trpělivosti, s tim nic nenaděláš.