empress: Teď si mi připomněla moje chování v minulosti. Když jsem jela s kámoškou k moři a pak zase s jinou kámoškou nebo kamkoli s kolektivem, musela mi ta osoba, na které jsem "visela", slíbit, že nebude chtít jít na diskotéku. Já bych tam totiž jít nechtěla a byla bych sama. Ale sama v depresi. Neuměla bych si ten čas o samotě užít a vadilo by mi, že se klidně šli bavit beze mě.
Ovšem na zájezdu do Itálie jsem si taky "užila". Nechtěla jsem nikde být sama a přišlo mi divný trhnout se a dělat si věci po svým. Tak jsem jezdila na výlety a procházky, na které chtěla kámoška, ale já ne. Ale byl to pro mě jen úkol, který musím splnit. Žádná radost. Loni v Řecku jsem dělala to samý, ale ke konci už jsem se na sebe naštvala a na poslední dva výlety jsem s holkama nejela. Ano, byla jsem dva dny sama a libovala jsem si, že se v tomhle vedru neplahočím na blbým výletu, který mě nezajímá. Udělala jsem dobře, holky si na oba výlety stěžovaly. Já si stěžovala na všechny, i na ty předchozí. Všechny mě zklamaly. Bohužel jsem ale nesebrala odvahu jet sama na výlet, na který zas nechtěly kámošky.
Víkend si užívej a dělej, CO TY SAMA CHCEŠ! Přizpůsob se jen sobě. Neplatila si peníze proto, abys tam pak měla nervy z toho, že "něco musíš" nebo že se něčemu budeš muset podvolit.
Tu fotku mám taky ráda. Od teď.
A zase jsem ti napsala román.
lucik*: To nevadí, žes mi napsala román, já čtu Tvoje romány ráda. ,
Já jsem si takhle krásně užila všechny dovolené. V Londýně jsem za holkama běhala s vyplazeným jazykem, byla jsem na ně naštvaná, že si prohlížíme všechno v běhu a na chvilku si někde nesedneme. Holky byly zase naštvané na mě, že nic nevydržim. Před 4 rokama jsem byla s kamarádkou na Maltě, ta kamarádka byla děsně náladová, takže jsem každé ráno vstávala opatrně, abych zjistila jakou má náladu. Až se mi z toho udělalo blbě a jeden večer jsem jí řekla, že s ní nikam nejdu. Tak se naštvala a mě to bylo jedno. Užila jsem si večer o samotě tak, jak jsem chtěla já. Ona chodila jenom nakupovat do drahých obchodů a na drahé večeře a já jsem si taky jeden večer chtěla jen tak sednout na terasu, koukat na moře a být v klidu. Takže koukam, že jsme na tom podobně. Ale teď si to fakt užiju, nebudu dělat nic, co nechci. Snad to zvladnu, takový těžký úkol.
empress: Po mně nikdo z těch kámošek nechtěl, abych dělala to, co ony. To já jsem byla ta, co se bála jít někam sama podle svého přání. Asi by mě někdo ukousnul, kdybych šla někam "bez ochranky" nebo co.
Ale že by byl někdo naštvanej na mě, že s ním někam nejdu - to se mi nestalo (jak mluvíš o té kámošce na Maltě). Kolem mě jsou asi všichni vyrovnaní a nebojí se dělat to, co se jim líbí, i když s nimi nejdu.
Ale zase jsem si uvědomila, že jak se mnou byly ty kámošky v Řecku, tak by taky ani jedna nešla nikam sama. To už bych spíš šla někam sama já! Však jsem taky dva dny uskutečnila bez nich, že.
My jsme teda případy.
empress: No a je to sice těžkej úkol, ale mysli na to, že když někam půjdeš sama, nikdo tě neukousne. Naopak si myslím, že se za chvíli budeš cítit sebevědomě a povznešeně, protože zjistíš, že si jdeš, jak chceš, kam chceš, úplně podle svojí režie. A kdybys náhodou zůstala v hotelu s knihou - tak to bych se teprve necítila špatně, kdybych ty ostatní nechala courat po městě a sama se válela v postýlce. Ať si courají.
lucik*: No, já jsem teď náhodou už udělala pokrok! Když jsem byla mladší, tak jsem nešla sama vůbec nikam! Třeba na dovolený s našima - brácha si šel v klidu zaplavat do bazénu, já jsem seděla na terase a do bazénu bych sama nikdy nešla, protože by se na mě třeba někdo podíval!
Fakt jsme dobrý případy, no... Ale tak důležitý je, že se to s náma zlepšuje, ne? Beru si tam s sebou pc, tak třeba něco napíšu. A taky budu fotit!
empress: Tak sem ty fotky potom dej, já miluju lázeňská města! Krásný domečky, čisto... To budou určitě nádherný fotky.