Článek Středa 14-04-2010
Moderované komentáře k článku: Středa 14-04-2010
empress: Taky mi dlouho trvalo, než jsem začala myslet hlavně na sebe. Je to hrozný, jak si ten život necháme utíkat. Až mi bude 50, budu si možná nadávat, jak jsem mohla být tak blbá a nechat si ve 24 letech utíkat život a neužívat si ho. Ale na druhou stranu od 10 do 20 let jsem se taky hodně trápila, vlastně jsem si zkazila a nechala kazit moje rané mládí - a dnes si kupodivu nenadávám. Vím totiž, že to k něčemu bylo. Kdyby to tak nebylo, dneska tu nejsem já, ale někdo jinej.
Já taky pořádně nevím, co by mě bavilo. Děsilo mě to už v devítce na ZŠ. Všichni tak nějak věděli, kam půjdou. Jen já jsem byla vděčná rodičům, že to vybrali za mě. Během těch čtyř let na SŠ jsem ovšem zjistila, že tomuhle se nebudu věnovat v žádným případě a šla po maturitě na univerzální obor - cestovní ruch. Nikdy jsem z tohohle oboru nebyla nějak nadšená, ale šla jsem tam proto, že si po téhle spíše všeobecné škole můžu vybrat ze širokého spektra pozic. To po SŠ bych mohla dělat jen jednu jedinou věc, protože ta SŠ byla odborná. Tak se nedalo nic dělat a musela jsem si vystudovat další obor.
No a dneska stále nevím, co bych ráda. Říkám, že chci být rozhodně v kanceláři, v teple mezi stohy papírů a u PC. To se mi teď splnilo. Ale není to takové to přání, ze kterého se člověk až zalyká a přeje si to celý srdcem. Je to práce, se kterou se "jen dobře spokojím". Ale z čeho bych se opravdu potentočkovala, to je focení. Jenže stát se fotografem je nesmírně těžké, respektive uživit se tím. Je to jako být jakýmkoli jiným umělcem, čili na prd. Jako spisovatel nebo malíř. Spisovatelé píšou knihu 3 roky a nakonec za ní dostanou 8.000 Kč. Tyhle obory jsou strašná řehole.
Přeju ti jasnou mysl a dobré rozhodnutí!
lucik*: Téééda, ty ses rozepsala! 
Asi si taky nebudu nadávat, že jsem promarnila svoje nelepší léta nějakýma depkama a úzkostma. Určitě to k něčemu je. Ale už bych byla ráda, kdyby to přešlo. 
Je to o té trpělivosti, která mi chybí...
Já jsem taky nevěděla nikdy, co chci dělat. Po ZŠ jsem šla na gympl a pak jsem šla taky na VOŠ cestovního ruchu. 
Tam mě to sice bavilo, ale věděla jsem, že v cestovce ani v hotelu pracovat nechci, tak jsem šla do kanceláře. Pak jsem šla ještě při práci studovat VŠ, obor andragogika=vzdělávání dospělých. Takže teď bych se měla věnovat personalistice a tak... Občas se nějakého toho pohovoru zúčastním, ale k tomu, co jsem vystudovala to má hodně daleko.
Ty máš dobrý, že víš, že by ses aspoň z toho focení potentočkovala. 
To já bohužel nevím. Focení mě baví, ale mám pocit, že to neumím. Je fakt, že aby se tim člověk uživil, musel by mít sakra štěstí! Co ty víš, třeba Ti to vyjde?
empress: Já fotit taky neumím. Nevím nic o světle, o cloně, o expozici... Jen chodím a cvakám a to ze mě profíka neudělá. Nejdřív si koupím nějakou knihu, přečtu a potom se rozhodnu, jestli investuju do zrcadlovky. Protože pokud nerozumíš těm věcem okolo a jen cvakáš, je zrcadlovka vyhozený peníze.
Na jakou VOŠ CR jsi chodila? Ještě abysme spolu byly ve třídě, ne? 
Já chodila na Praze 7 na Ortenově náměstí v letech 2005-2008.
lucik*: Já jsem si knížku koupila a učím se... Až se naučím s tím svým kompaktem, tak pak teprve si koupím tu zrcadlovku. A co máš za foťák? Já myslela, že zrcadlovku máš?
Ja jsem chodila na VOŠ na Praze 4, když jsem jí dokončila, tak se přestěhovala k nám na Prahu 6 
A chodila jsem tam v letech 1998-2001, takže jsme spolu ve třídě určitě nebyly.
empress: Já mám Sony CyberShot, 7.2 megapixelů. Je to taky kompakt, ale jeden z těch lepších. Stál asi 6.000 Kč a mám ho dva roky.