Protože se poslední dobou cítím pod psa, snažím se aspoň dělat si drobné radosti. Chodím hodně fotit, scházím se s kamarádkama, byla jsem na manikůře a včera jsem byla na výstavě orchidejí. Samozřejmě jsem neodolala a jednu orchidej jsem si koupila. Je nádherná, pořád na ní musím koukat.

Pak jsem si jela udělat ještě jednu radost. K Vánocům jsem od mámy dostala poukázku na nákup spodního

Od minulého víkendu nejsem schopná bavit se s mámou. Asi se ani není čemu divit po tom všem, co mi řekla. A díky tomu, jak se cítím, bych řekla, že se provalila ta pomyslná hráz, za kterou jsem všechny svoje pocity vůči ní a otčímovi schovávala. Všechen ten vztek, smutek, zklamání. Každou chvíli se mi z toho všeho chce brečet. Je to všechno strašně nepříjemné, ale nezbyde nic jiného, než si to

Dnešní svět je divnej. Uspěchanej a plnej přetvářky. Včera jsme se o tom bavily s psycholožkou. Společnost od nás vyžaduje, abychom se pořád usmívali a byli na ostatní milí. Člověk si ani nemůže dovolit být smutný, zklamaný.

Není to tak jenom v práci a ve společnosti. Já se musím neustále usmívat i na návštěvě u mámy. Mezi svými nejbližšími. Ani tam si nemůžu dovolit být já. A to je hodně

Slovo prvoplánový znamená povrchní, ne moc nápaditý. Musela jsem si to nají na internetu, protože mi to pořád vrtá hlavou. Ptala jsem se i pár lidí kolem sebe, jestli si myslí, že taková jsem. V některých věcech asi povrchní jsem. Ale jinak si o sobě nemyslím, že bych byla nějak prvoplánová. Je to vlastně hezký člověk, který je hezký jenom na venek a uvnitř neskrývá nic. A to přece já nejsem, ne?

Tak po včerejší pařbě mám s Objevem jasno. Na nic jsem se ani nemusela ptát. Prostě už vím, že ne.

Jinak to byl docela fajn večer. Nejdřív jsme si byly s holkama sednout v jednom baru, daly jsme si drink a chvíli klábosily. Bylo to jak v Sexu ve městě. Všechny jsme se ohákly, namalovaly, učesaly a vyrazily do víru velkoměsta.  Pak

Tak začínám nanovo a raději zaheslovaně. Možná jenom dneska. Uvidíme.

Musím se přiznat,a že se poslední dobou nemám špatně. Je to vlastně všechno tak nějak fajn. Bydlí se mi dobře, v práci to je taky docela pohoda, i když mě to tam nebaví a jinak se ani nic moc neděje. Naštěstí. Období, kdy se pořád něco dělo už snad skončilo a teď by mohl být na chvíli klid. Určitě bych si ho zasloužila.

Před

Začala jsem být nějaká paranoidní a rozhodla jsem se, že se nechám přejmenovat. Už jsem psala adminovi. Je teda možné, že se Vám brzo přihlásím pod jinou přezdívkou.  Fakt bych byla nerada, kdy by mě někdo našel a moje přezdívka není zrovna moc anonymní. Moc jsem u toho nepřemýšlela, když jsem jí vymýšlela. 

Bydlím sama. Konečně. Pocity jsou trochu smíšené, ale převládají spíš ty pozitivní. Mám z toho radost a mám chuť udělat v bytě nějaké změny. Vymalovat obývák, na část zdi nalepit nějakou dekorační tapetu, koupit novou lampu, do koupelny koupit modré ručníky, aby tam všechno barevně ladilo, na záchod koupit nový držák na toaleťák a na štětku... Prostě to tam tak nějak zútulnit. Ne, že by to doteď

Dneska je úplněk. Pár dní před a po úplňku se mi většinou zdají hodně živý a děsivý sny. Ovšem z toho, co se mi zdálo dneska, jsem měla málem infarkt! Sice jsem hodně blbě spala a skoro každou hodinu se budila, ale i tak se mi stihlo zdát několik snů. První byl o tom, že jsem měla letět o Irska. Měla jsem hrůzu z toho, že nestíhám letadlo. Na letišti jsem potom zjistila, že nejsem vůbec sbalená.

Po přečtění článků u dvou z Vás jsem se lehce rozčílila. Takže to teď musím ventilovat.  Sice jsem to trochu ventilovala v komentářích, ale to není úlně ono. 

Jde o chlapy, jak jinak. Nemám vztek na všechny. Rozčílil mě přístup jednoho konkrétního v jednom z těch článků. Nakonec mám ale vztek jenom