Sobota 05-02-2011

Tak začínám nanovo a raději zaheslovaně. Možná jenom dneska. Uvidíme.

Musím se přiznat,a že se poslední dobou nemám špatně. Je to vlastně všechno tak nějak fajn. Bydlí se mi dobře, v práci to je taky docela pohoda, i když mě to tam nebaví a jinak se ani nic moc neděje. Naštěstí. Období, kdy se pořád něco dělo už snad skončilo a teď by mohl být na chvíli klid. Určitě bych si ho zasloužila.

Před chvílí tady u mě byli kluci. Byli jsme v Ikei, koupila jsem si tam lampu do obýváku, mop, koště, hromadu svíček, prachovku a tak. Samé důležité věci. U lampy jsem hlavně chtěla, aby měla stmívač nebo jak se tomu říká. To je takové to, jak se tím reguluje, jak má lampa svítit. Teď svítí naplno, ale nemám pocit, že by se u toho dalo číst, to je divný teda. Ale je krásná! 

S klukama jsem se teď teda viděla až po 14 dnech. Objevovi jsem se přestala ozývat, abych mu dala prostor a on ho nevyužil. Takže jsme o sobě skoro celých 14 dní nevěděli. A dneska jsem úplně jasně cítila, že to mezi náma tak nějak ochladlo. A že jsou i na něm věci, které mi lezou na nervy. Večer ještě jdeme pařit, ale ani nevím, jestli se těším. Jdeme s kamarádkou a jde s náma ještě její kamarádka. A kluky s nima seznámím. Tím je trochu vtáhnu do svého života a vlastně ani nevím, jestli chci. Jsem z toho nervózní. Vlastně se asi pořád snažím, abych na Objeva nějak zapůsobila, ale můžu se na to tak akorát vysrat. Jestli se mu moje kamarádky nebudou líbit, tak to není vůbec můj problém. Dneska mi přišlo, že oni si s kamarádem vystačí a vlastně ani žádnou ženskou nepotřebujou.

A za ten týden, co jsem nepsala, jsem vlastně přišla ještě na jednu věc ohledně vztahů. Že bych to na Objeva třeba i chtěla zkusit a dát mu najevo, že se mi líbí. Je tam ale jedno velké ALE. Vůbec se nezměnil můj přístup a moje otevřenost vůči chlapům. Jsem pořád stejně uzavřená. Takže já se můžu snažit flirtovat jak chci, můžu se ho ptát, jestli se mnou chce chodit, ale přitom ze mě pořád vyzařuje moje uzavřenost. A to je úplně špatně. Takže bych asi měla dělat něco hlavně s tímhle. Ale jak? No, nějak to zkusím a uvidíme, jestli budou nějaké výsledky. Protože jinak se chovám nějak a říkám něco úplně jiného. Což může být dost matoucí.

Jinak, když tady kluci byli, tak jsem zapla počítač a oni viděli, že tady mám uložený link s názvem Můj život. Hned začali zjišťovat, jestli si píšu blog. Neodpověděla jsem, ale pro jistotu jsem si blog přejmenovala a taky proto teď píšu pod heslem. Zkoušela jsem se najít na googlu, ale nenašla jsem se, tak snad je to v pohodě. Jo, internetový deníček fakt není nikdy v bezpečí...

Tak jsem to odheslovala, ale nebudu dávat články na hlavní stranu... Pro jistotu.