Tak je asi na čase zase něco napsat. I když ono se teď vlastně ani nic moc neděje. Což je strašně dobře! V minulých letech se v mém životě událo tolik změn, že mám teď aspoň čas načerpat energii a být taky chvíli v klidu.

I když v klidu. Ono to v téhle době zase tak moc dobře nejde. Pořád je tam někde vzadu strach z toho blbýho covidu. Abych byla zdravá, aby rodina byla zdravá. Takže samozřejmě

Tak se zase hlásím po nějaké době a hned přináším nejdůležitější novinku. Mám práci! Už teda asi dva měsíce, ehm. Jsem ve firmě, kam jsem chtěla a jsem tam zatím spokojená. Jenom bych asi dala přednost jinému místu, ale na to se třeba časem dostanu. Zajímavý, že jakmile jsem začala pracovat, tak se ozvaly dvě

Tak tentokrát žádné novinky nepřináším. Nezměnilo se totiž vůbec nic. Asi naštěstí a asi i bohužel. Práci pořád nemám, teď v srpnu bylo úplně mrtvo, ani nebyla žádná dobrá nová místa. Jako něco se občas někde objevilo, tak jsem poslala životopis, ale on se mi teď ani nikdo neozývá. Strašně moc se mi nelíbí, jak většina lidí ani nedá vědět, že člověka nevybrali. Fakt hnus. Jako nezměním to, ale

Tak přicházím zase po nějaké době s další várkou novinek. I když ono se tentokrát nic moc neděje. Na jednu stranu bohudík, na druhou asi bohužel.

Práci pořád nemám. Ta, co jsem tak moc chtěla, nevyšla a docela mě to sebralo. Na druhou stranu se zase nic tak strašnýho nestalo. Momentálně to vypadá tak, že jsem měla už téměř před třema týdnama 3 pohovory, z toho 2 byly už poslední kola. A

Koukám, že už jsou to zase 2 měsíce, co jsem nepsala. Takže jste připraveni na další várku novinek? Asi se raději pohodlně posaďte, bude to zase pecka!

Pandemii jsem naštěství ve zdraví zvládla a už jsem se strašně těšila na návrat do práce. Tam jsem byla jenom párkrát, protože po necelém týdnu, kdy jsme se vrátili do kanceláře, jsem dostala výpověď. 

Hezké Velikonoce všem! Jak si je užíváte?

Já bezvadně, jsem sama doma. Loňské Velikonoce jsem trávila ještě s DJem ve Švýcarsku u kamarádky. Chtěla jsem k ní letět i letos, ale mám smůlu, no. Asi na dlouhou dobu. Už tenkrát mi lezl DJ na nervy. Musím říct, že jsem každý den ráda, že jsme se rozešli a když

Když jsem psala článek naposled, tak jsem byla sama doma teprve dva dny a už mi bylo smutno. Teď jsou to 3 týdny a vypadá to, že nás jich ještě celkem dost čeká.

První dva týdny byly asi nejhorší. Měla jsem neustále strach, sledovala jsem zprávy o tom, jak přibývají nemocní, začala jsem mít šílený bolesti zad a úzkosti. Pak jsem si to ale nějak srovnala v hlavě a začalo se mi dělat líp.

Tak jak zvládáte ten blázinec?

Já teda jak kdy. Chvíli jsem celkem v klidu a užívám si, že je všude klid a že vlastně vůbec nic nemusím. Pracuju z domova, pak můžu vyrazit na procházku. Venku svítí sluníčko, zpívají ptáci, příroda se probouzí. Mám čas, abych si probrala doma hromady věcí a protřídila to, vyházela

Potřebuju se strašně moc vyfňukat. Je toho na mě moc a přestala jsem to zvládat.

Já jsem se pořád držela a držela a držela, až to v úterý bouchlo. Brečela jsem několik hodin v kuse a nešlo to zastavit. Na doporučení kamarádky jsem jela do krizového centra RIAPS, kde jsem se vypovídala psychologovi a zcela vážně jsem přemýšlela, že se tam nechám na pár dní hospitalizovat. Nakonec jsme se

Tak to vypadá, že já asi nemůžu být úplně v klidu a jednou taky nic neřešit. Pořád se něco děje. POŘÁD!

Jsem teda ráda, že už jsou za mnou aspoň Vánoce a Silvestr. Bylo to pro mě neskutečně těžký. Byly to první Vánoce bez tátový manželky a chyběla nám strašně. Byly to také první Vánoce bez DJe. A bylo to strašný. Jako na jednu stranu byly celkem hezký. Na Štědrý den jsem byla u bráchy,