Článek Neděle 15-03-2020
Komentáře k článku: Neděle 15-03-2020
zlomenymec: Jaj, tak doufám, že je ti aspoň stále relativně dobře. Když člověk uváží, čím vším sis prošla, tak to zvládáš moc dobře, řekl bych 
Je to pech, že zrovna teď ještě nějakou dobu nebudeš moct ven (resp. mezi větší počet lidí), ale jak říkáš, máš aspoň čas na jiné věci
zlomenymec: EDIT: Tak jsem si říkal, jaktože jsem minul tenhle tvůj článek (i ten z února - ten jsem si přečetl teď 
). A ono je to tím, že se prostě nezobrazuješ na hlavní stránce. Já tu hlavní stránku projíždím denně, takže mám víceméně přehled, kdo co píše, ale ty tam vždycky utečeš. Takže k tobě se dostanu jen jednou za čas, když projíždím svoje Píše přátele a říkám si, od koho jsem dlouho neslyšel.
Článek se na hlavní stránce nezobrazí tehdy, když si ho v průběhu psaní uložíš.
Jednoduchý recept jak tomu zabránit je článek publikovat, pak si ho hned zkopírovat, napsat druhý a vložit do něj ten text a publikovat.
Předchozí, duplicitní článek, pak stačí smazat
orchidejka: Aha, vidíš, to jsem nevěděla! A já už si myslela, že mě nikdo nečte a nikdo mě nemá rád. 
iva: Hledám tě už dlouho, protože jsem se bála, jak jsi na tom a nebýt Mečouna, jsem přesvědčená, že jsi na blog zanevřela 
Jsem ráda, že nezanevřela a že bojuješ! 
Se strachem bojuju taky, hrozně a snažím se to nepřenášet, ale jde to blbě. Ve chvíli, kdy neznám horizont...
Rozchod s DJ je to nejlepší, cos pro sebe mohla udělat, páč DJ by byl jen koule na noze, která tě vědomě stahuje pod hladinu. Jsi statečná holka, fakt tě obdivuju
orchidejka: Nezanevřela, já bych teď klidně psala i častěji, ale měla jsem pocit, že to stejně nikdo nečte.
Včera jsem mluvila s psycholožkou, tak je mi dneska o dost líp. Naštěstí můžeme mít terapii po telefonu, takže spolu budeme mluvit každý týden a to mi asi hodně pomůže to všechno přežít.
Děkuju, prostě se jenom snažím nějak žít dál. Rozchodu s DJem rozhodně nelituju, byl to dobrý krok. Ale je mi teď dost smutno. To je ale po rozchodu normální.
iva: On by to i četl, ale neobjevuješ se na stránce, takže pokud tě člověk nenaklikne přesně adresně, ani neví, že ses objevila
lentilka-sdeluje: Já se hned 2. 3., když u nás byli potvrzeni první tři nakažení, uklidila na neschopenku. Mezi lidma jsem byla naposled 6.3. A dokud se to nepřežene, nemám v plánu vylejzat. 
I když - kdo ví, na jak dlouho to ještě bude, Čína už jede druhý kolo...
Od tý doby, co nám nechali doma děti a my je máme sami vzdělávat, trochu koktám a cuká mi voko. Dvakrát do týdne dvě až tři stránky úkolů, s tím mým ADHádětem je to boj - jsme asi pět papírů pozadu. Jako přimět ji něco dělat je fakt boj. Ona když se dostane do afektu, je to síla. Tuhle letěla vzduchem židle, o rozbitých skleničkách ani nemluvím... A já na to fakt nemám nervy. Navíc nejsem učitel, nikdy jsem učitel být nechtěla a jak postupují týdny, získávám k tomu učení stejný odpor, jako Mrňa. Představa, že půjdou do školy až v září... Mám nakročeno k těžkému alkoholismu. A rozhlížím se po nejbližším babyboxu a je mi jedno, že už je Tornádo větší, než já, já ji tam prostě našlapu! Jediný problém by mohl být v tom, že už ví, kde bydlí. 
Tak se drž a kdykoli napiš. Mejla na mě máš.
orchidejka: To jsi udělala jedině dobře! Já pracuju z domova a jsem za tu možnost fakt ráda. Nedokážu si představit, že bych měla jezdit do kanceláře.
Obdivuju, že to doma s dětma zvládáš, musí to být fakt mazec. Když to tak čtu, tak jsem asi ráda, že jsem doma sama.
Děkuju moc! Kdyby něco, tak se ozvu.
lentilka-sdeluje: Já už mám doma jen Lou, Slečna se zavčas přestěhovala k tomu svýmu a teď je zákaz vycházení...
Tornádo stačí. Kdyby tu byly obě, už asi někde visím, protože ty jejich věčný hádky už bych neuchlastala.
Ale zase to má něco do sebe - člověk nemá čas na deprese, když je permanentně nas*anej.
myfantasyworld: Co jsem četla posledních pár článků, tak teda to zvládáš dost dobře na to, kolika problémy sis za poslední dobu prošla. Přeju, aby ty injekce pomohly všechno zmírnit a zpomalit.
Přeju hodně síly k přečkání tohoto období.
lvice: Není života bez bouře. Ráda to používám. Říkávala to moje babička.
Projela jsem pár tvých posledních článků a musím uznat, že jsi maximální bojovnice. Úplná Xena.
Na chlapy se vykašli. Jeden lepší než druhej. Takovýhle toxický vztahy nevztahy nepotřebuješ.
orchidejka: Jo, tak tohle byl pořádnej hurikán a já fakt doufám, že jsem si to na nějakou dobu vybrala a bude teď aspoň chvíli dobře.
Xena, tu mám ráda! Díky, že jsi mi jí připomněla!
Na chlapy teď kašlu, to je to poslední, na co bych měla náladu. I když s kolegou v kontaktu jsem. On mi píše z léčebny dopisy a já mu občas zavolám.
chaoska: neni to jednoduchy, hlavne pro lidi, kteri prochazi necim podobnym. je mi jasne, ze spouste lidem toto vyhovuje a proste ostatnim reknou "bud doma, vzdyt o nic nejde". mno, jde. spousta lidi ma psychicke potize a tohle vsechno to zhorsuje. ja hodne dlouhou dobu kazdy den chodila z prace rovnou ven, na dlouhe prochazky, chodila jsem domu treba v 10-11 vecer, proste abych netravila doma cas sama, protoze jsem to proste nedavala. a ted toto... mno, porad muze byt mnohem hur, tak se snazim aspon trochu uzivat to, co je ted.
orchidejka: No, je to mazec. Musím se přiznat, že mě na celé té situaci nejvíc děsilo právě to, že budu zavřená sama doma. Ale kupodivu to nakonec docela dávám. Ale jak jsem psala - pomáhá mi hodně kontakt s psycholožkou a snažím se chodit na procházky, třeba i s kamarádkou. Jinak už by mi tady jeblo.