lentilka-sdeluje: Já se hned 2. 3., když u nás byli potvrzeni první tři nakažení, uklidila na neschopenku. Mezi lidma jsem byla naposled 6.3. A dokud se to nepřežene, nemám v plánu vylejzat. I když - kdo ví, na jak dlouho to ještě bude, Čína už jede druhý kolo...
Od tý doby, co nám nechali doma děti a my je máme sami vzdělávat, trochu koktám a cuká mi voko. Dvakrát do týdne dvě až tři stránky úkolů, s tím mým ADHádětem je to boj - jsme asi pět papírů pozadu. Jako přimět ji něco dělat je fakt boj. Ona když se dostane do afektu, je to síla. Tuhle letěla vzduchem židle, o rozbitých skleničkách ani nemluvím... A já na to fakt nemám nervy. Navíc nejsem učitel, nikdy jsem učitel být nechtěla a jak postupují týdny, získávám k tomu učení stejný odpor, jako Mrňa.
Představa, že půjdou do školy až v září... Mám nakročeno k těžkému alkoholismu. A rozhlížím se po nejbližším babyboxu a je mi jedno, že už je Tornádo větší, než já, já ji tam prostě našlapu! Jediný problém by mohl být v tom, že už ví, kde bydlí.
Tak se drž a kdykoli napiš. Mejla na mě máš.