Čtvrtek 03-12-2020

Tak se zase hlásím po nějaké době a hned přináším nejdůležitější novinku. Mám práci! Už teda asi dva měsíce, ehm. Jsem ve firmě, kam jsem chtěla a jsem tam zatím spokojená. Jenom bych asi dala přednost jinému místu, ale na to se třeba časem dostanu. Zajímavý, že jakmile jsem začala pracovat, tak se ozvaly dvě firmy, které mi v létě ani nedaly vědět, že vybraly někoho jiného. Najednou se mi ozvala manažerka z jedné firmy, že se teda omlouvá, že mi v létě nikdo nedal vědět a že se u nich otevřelo další místo a jestli bych neměla zájem. No, tak neměla. Za pár dní se ozvali z druhé firmy, že znovuobnovili nábor a jestli mám ještě zájem. Ne, nemám. Ale mrzí mě to a fakt mě to naštvalo, protože o práci v obou firmách jsem fakt stála. Ale nelíbí se mi, jak se zachovali. Teď jsem ve firmě, kde o mě opravdu stáli a nemám nejmenší důvod odcházet. Za necelý měsíc budu mít po zkušebce. Blbý je, že do kanceláře se chodí na střídačku, tak jsem zhruba polovinu lidí zatím vůbec nepoznala. Šéfka hned po mém nástupu onemocněla, chytila covid a byla 3 týdny doma. Aspon, že jsem měla určenou mentorku, která se o mě starala, jinak bych byla úplně bezprizorní. Není to sranda nastoupit v době covidové do nové práce.

Tak a teď co se Kolegy týče. Hele, nevyprdla jsem se na něj. Po těch narozeninách se to zase uklidnilo a bylo to fajn. Ale začátkem října jsme měli debatu. On nás bere pořád jako kamarády s benefitem a já se do toho přes léto poněkud zamotala. Tak jsem se ho jednoho krásného dne zeptala, co by se stalo, kdyby se to mezi náma zvrhlo v něco víc. Vyděsilo ho to. Že pý co blbnu, přece nechci gamblera a člověka, který nemá co nabídnout. A hlavně jsme se na něčem domluvili. Nebudu lhát, ublížilo mi to a bylo mi to hodně líto. On se leknul, takže jsme se přestali tolik vídat a občas jsme si pár dní ani nenapsali. Obrečela jsem to, ale brala jsem to tak, že je to dobře. Že to stejně nemělo budoucnost a že bych se teď měla spíš starat o sebe a pak si najít někoho, s kým to budoucnost mít bude. Nicméně po měsíci za mnou přijel. A po dalším znovu. Vždycky to bylo fajn a ten čas strávený spolu si užíváme. Ale už si držím odstup. Je ve mně nějaká záklopka, díky které mi to jde. Snažím se teď hodně stát nohama na zemi a vnímat ho takového, jaký je. A ne si stavět v hlavě nějaké vzdušné zámky. Už od léta se snažím načerpávat energii, hodně odpočívat, víc se hýbat, zdravě jíst, meditovat a dělat věci, které mám ráda a které mě nabíjí. Loňský rok byl tak strašný a tak vysilující, že to teď opravdu potřebuju. Vlastně nejenom loňský rok, i ten předloňský. A hlavně do vztahu s DJ jsem dala tolik energie, že mi jaksi žádná nezbyla.

Pustila jsem se i do práce na svém sebevědomí a svém vztahu k mužům.

Zaplatila jsem si kurz 7 kroků ke šťastnému a vědomému vztahu. První krok byl zpracovat si dětství. To už mám z dřívějších let víceméně zpracované, ale některé věci jsem si ještě uvědomila. Především co se vztahu s tátou týče. Druhý krok je práce na sobě. Na odpoutání se od minulých vztahů a vzorců chování a práci na svém sebevědomí. Tam jsem teď a už jsem zvědavá na další kroky. Zjistila jsem, že kromě sebevědomí je můj největší problém to, že neumím přijímat. Od DJ moc nebylo co, ale Kolega je v tomhle docela jiný. Když tu byl posledně, tak mi pomohl odvést věci do sběrného dvora, vyměnil mi žárovku, uspořádal komoru, aby se tam vešlo víc věcí.... a já z toho byla div živá, protože na tohle nejsem zvyklá. No, tak bych si asi měla začít zvykat, protože přesně tohle chci ve svém budoucím vztahu. Beru teď Kolegu jako někoho, s kým se budu takovéhle věci učit. Je mi jasné, jak to mezi náma dopadne, ale jsem ráda, že mi do života přišel. Už jsem to tady asi nejspíš někdy psala, ale on mi otevřel oči a tím, jak hezky se ke mně choval, mi ukázal, že jsou muži, kteří se chovají k ženám fakt hezky. Kteří je chválí, říkají jim, že jim to sluší, otvírají jim dveře u auta a drží jim kabát při oblékání. A já si díky tomu uvědomila, že s DJ jsem fakt neštastná a musím se s ním rozejít, jinak ze mě bude hromádka neštěstí bez energie a sebevědomí. Jako jo, občas se zachová jak blbec, ale kterej chlap ne. Takže teď to tak nechávám a řeším jenom sebe. A je to celkem příjemný.