|
2. duben 2014 v 21.28 | rubrika: Zamyšlení
"NAŠE EMOCE MAJÍ VŽDY TAKOVOU SÍLU, JAKOU DOKÁŽEME UNÉST. JEN KDYŽ JE POTLAČUJEME, JEJICH SÍLA SE ZVYŠUJE AŽ DO TAKOVÉ MÍRY, KTEROU UŽ PAK SAMI NEDOKÁŽEME ZVLÁDNOUT. V TAKOVÉM PŘÍPADĚ MUSÍME ZAČÍT JEJICH NAHROMADĚNÝ TLAK |
přečteno: 71x | komentáře (10)
|
|
1. srpen 2011 v 20.06 | rubrika: Zamyšlení
O tomhle už taky nějakou dobu přemýšlím. Chci jíst zdravě a chci jíst kvalitní jídlo, které nebude moje tělo zatěžovat sr**kama. Vím, že Česká republika je odpadkový koš a vadí mi to. A zrovna dneska jsem narazila na tenhle článek: Upřímně |
přečteno: 128x | komentáře (24)
|
|
31. červenec 2011 v 19.46 | rubrika: Zamyšlení
Přemýšlím už delší dobu o tom, jak spolu mohli máma s tátou vydržet 13 let, když jsou každý úplně, ale úúúplně jiný? A nic mě nenapadá. Možná dřív tak rozdílní nebyli a začali se od sebe lišit až časem. Každý se začal vyvíjet jiným směrem. Určitě do sebe byli zamilovaní, tak ze začátku přehlíželi plno věcí. Přijde mi, že k tátovi se hodí mnohem víc jeho současná manželka a ta je úplně jiná než |
přečteno: 81x | komentáře (15)
|
|
Pro mámu
27. březen 2011 v 13.23 | rubrika: Zamyšlení
Moc bych si někdy přála tohle nechat zahrát mamě:
Mám jí strašně ráda a fakt bych jí někdy chtěla poděkovat za to, že mě vychovala. Vím, že ona mě má taky ráda. Strašně moc. A dělala všechno co mohla, aby mě vychovala dobře. Tak proč jsou mé vzpomínky na dětství a dospívání tak bolestivé? A proč tady u toho bulím jak želva a je mi to všechno tak strašně líto??? |
přečteno: 32x | komentáře (6)
|
|
28. únor 2011 v 21.17 | rubrika: Zamyšlení
Bylo nebylo, žila jednou jedna Malá duše, která řekla Bohu: "Já vím, kdo jsem!" A Bůh řekl: "To je báječné! A kdo tedy jsi?" Malá duše vykřikla: "Já jsem Světlo!" Bůh se zeširoka usmál a pravil: "Správně! Jsi světlo." |
přečteno: 720x | komentáře (12)
|
|
5. srpen 2010 v 22.13 | rubrika: Zamyšlení
Předem se omlouvám za velkou koncentraci sprostých slov, ale opravdu si potřebuju ulevit....
Šéfe, debile, minulé pondělí jsi mě pozval na kafe s tím, že se mnou potřebuješ něco soukromě probrat. Měla jsem odmítnout, ale vím, že bys stejně otravoval dál. Tam jsme si řekli, že to, co si tam řekneme se nedostane od toho stolu a že to neovlivní náš pracovní vztah. Řekl |
přečteno: 136x | komentáře (10)
|
|
16. červen 2010 v 21.51 | rubrika: Zamyšlení
Mami, rozhodla jsem se Ti napsat dopis, protože už v sobě nemůžu dál všechno držet. Už je toho moc. Bohužel nemá cenu Ti něco říkat osobně, protože se akorát naštveš a začneš říkat, že Ty jsi holt zase ta špatná. Nehledě na to, že vlastně ani neposloucháš, když se Ti něco snažím říct a začneš hned mluvit o sobě a o tom, jak jsi to měla těžký a co všechno jsi musela zvládnout. Ano, |
přečteno: 200x | komentáře (8)
|
|
17. květen 2010 v 19.22 | rubrika: Zamyšlení
Byla jednou jedna princezna, která žila v hezkém domečku s rodiči, s prarodiči, s pejskem a s kočičkama. Byla moc šťastná, volné chvilky trávila se sestřenicí, bratrancem a jejich partou běháním venku, jízdou na kole, v zimě bruslením a sáňkováním. Když jí bylo 6 let, narodil se jí bráška. Po pár letech to začalo mezi rodiči trochu skřípat. Jednoho dne jí rodiče řekli, že se rozvádějí |
přečteno: 192x | komentáře (3)
|
|
27. duben 2010 v 13.02 | rubrika: Zamyšlení
O víkendu jsem dočetla knížku Spratek od Zdeňky Jordánové. Ke konci knihy je zmínka o písničce od Michala Tučného, která je dost výstižná a zaujala mě. Tuhle hudbu vůbec neposlouchám, ale ten text je opravdu úžasný: Kapsy mám, abych v nich |
přečteno: 90x | přidat komentář
|
|
25. duben 2010 v 13.07 | rubrika: Zamyšlení
Dneska jsem se vzbudila s dost melancholickou náladou a svrbí mě prsty, honí se mi hlavou myšlenky, které potřebuju hodit "na papír" (sem  Mám pocit, že jsem vlastně nikdy neměla velké štěstí na kluky, většinou jsem |
přečteno: 77x | komentáře (16)
|