Abych tu žil

O víkendu jsem dočetla knížku Spratek od Zdeňky Jordánové. Ke konci knihy je zmínka o písničce od Michala Tučného, která je dost výstižná a zaujala mě. Tuhle hudbu vůbec neposlouchám, ale ten text je opravdu úžasný:

http://www.youtube.com/watch?v=VNANUuBP2QQ

Kapsy mám, abych v nich měl díru

Boty mám a na nich letní prach

Pod širou oblohou jsem se sám usadil, že mám chut v hlavě si srovnat, pro co jsem žil

Píseň mám, abych měl co zpívat

Oheň mám, aby mě tu hřál

Pár snů mám, abych dál za nocí je tu snil, že mám jen jeden lidskej úděl, ten, abych tu žil

Louky mám, abych se mohl toulat

Lesy mám, abych měl kam jít

Dlouhý proud řeky mám, abych shýbnul se a pil, že mám to výsadní právo, abych tu žil

Slunce mám, na cestu mi svítí

Stity hor a jejich úbočí

Lásky mám nesčetné, abych se sám přesvědčil, že mám, to co mi stačí, abych tu žil.

A tak si tak říkám, proč většina lidí (včetně mě) řeší pakárny a neužívá si toho, co život nabízí?