Komentáře k článku: Pro mámu
hajmi: Věř tomu, že máma dobře ví, že ji mají děti rády. Tu lásku, kterou ti dala, jsi jí stokrát vrátila už jenom tím, že jsi byla. A ty ji zase dáš svým dětem. Je to nádherný dar, který se nesplácí, ale předává dál. To co dnes cítíš ke své mámě, cítila i ona k té své. A jednou to budou cítit i tvé děti k tobě. Tak neplač a maminku obejmi. Schovej si tu lásku v srdci - bude tě celý život hřát. Ta písnička je pravdivá a krásná.
orchidejka: Po dnešním telefonátu se obávám, že máma neví, že jí máme rádi. Řekla mi, že má pocit, že ani nemá děti. Přitom si skoro každý den voláme a tak jednou za 3-4 týdny se vídáme. Dřív jsem k ní jezdila častěji, ale poslední dobou si říkám, že mám taky právo na svůj život a omezila jsem to. Nevím, jak jí mám vysvětlit, že jí mám ráda, i když už k ní tolik nejezdím? Asi bych jí to měla častěji říkat a dávat najevo...
lentilka®sdeluje.cz: Promiň, teď asi do tvé lítostivé surově a cynicky šlápnu, ale já mám pocit, že vaše máma velmi cíleně používá citové vydírání... Nedej se tím udolat.
orchidejka: Já si myslím, že to není cílený, ale citové vydírání používá fakt hodně. A já už jí to nesmím dovolit. NESMÍM! Asi to bude znít divně, ale mám teď pocit, že se mi zhroutil veškerý pocit jistoty. Když mi bylo zle, jela jsem k mámě, i když mi nikdy nebyla oporou. Pak jsem si uvědomila, že mi vlastně spíš ubližuje, tak jsem tam přestala tolik jezdit. A teď už mi to došlo úplně... Au. :-(
lentilka®sdeluje.cz: Ale myslím si, že to už je na dobré cestě. Bolest vybrečíš, slzy omyjou duši a pak už můžeš vstát a jít. :)
orchidejka: Jo, snad na dobré cestě jsem. Jenom s těma slzama je to horší. Nějak jsem se naučila brečet a teď, když bych brečet potřebovala, abych to ze sebe všechno dostala, to nejde. Ale včera jsem brečela, což je fakt úspěch. *palec*