Tak jsou za námi Vánoce a já mám skoro kompletně vybavený byt.  A zítra je poslední den v roce. Kupodivu ani nemám chuť bilancovat. Bilancovala jsem už dřív. V tomhle roce se v mém životě a v životech lidí okolo mě stalo tolik změn, že by to vydalo na dlouhý článek. No, možná mě to chytne ještě zítra.

Letošní

Pořád se něco děje. Docela už bych byla ráda, kdybych měla aspoň chvilku pokoj, ale čím víc se blíží konec roku, tím častěji se dějí docela zásadní věci. Je to docela zvláštní rok. Nesleduju to jenom já, ale i plno ostatních lidí kolem mě. Skoro už se i bojím, co se ještě do konce roku stane. Vezmu to od začátku.

Na začátku roku jsem byla pořád nemocná. Nejenom fyzicky, nakonec i psychicky.

Dneska se mi zase zdál sen o bývalém. Ale tentokrát jiný!

Leželi jsme spolu v posteli u mě v dětském pokoji po určité činnosti, ehm.  Ale o té činnosti se mi nezdálo.  On řekl, že si jde zaplavat a

Mám zajímavý vztah s rodičema. Sotva se to s jedním urovná, tak se to zkazí s druhým. I když s tátou to bylo většinou v pohodě. To až poslední dobou, když mi začalo docházet plno věcí, které jsem dřív neviděla a nechtěla vidět. To už se ale zase uklidnilo. A dneska mě docela dost vyděsila zpráva, že je v nemocnici. Tátu jen tak někdo do nemocnice nedostane, takže to už mu muselo být fakt zle. Když

Včera jsem se snažila napsat článek, ale nějak se to nepovedlo, tak to zkusím dneska. 

Před chvíli jsem se vrátila od psycholožky a cítím se, jak kdybych tam nechala náklad kamení. Tak strašně moc se mi ulevilo! Poslední týden jsem byla hodně unavená, minulý týden jsem měla každé ráno co dělat, abych

Koukám, že už jsem dlouho nepsala. Nějak není čas ani nálada. A vlastně ani není, co psát. Postupně si zvykám v novém bytě. Docela to jde, protože je to tady fakt hezký. Už se těším, až si pořídím i gauč a stolek a pak už mi bude chybět jenom botník a skříňka do koupelny. Ale to už stačí až někdy. Doufám, že k Vánocům dostanu poukázku do Ikei, kterou použiju právě na ten gauč. 

Když

Dneska spím naposledy "doma". Je to divný pocit. Stěhování je docela náročný, ani jsem netušila, kolik mám krámů! Plno věcí jsem odstěhovala už minulý víkend a teď o víkendu už tam snad dostěhuju všechno. Minimálně polovinu věcí jsem vyházela a i tak toho mám strašně moc. Když jsem dneska viděla všechen ten bordel - ještě nevyhozené a neroztříděné věci, tak jsem měla sto chutí si do toho

Tak, a je to! Od čtvrtka mám podepsanou nájemní smlouvu a klíče od bytu, takže začalo stěhování. Balim, vyhazuju, balim, převážím, nakupuju, balim. To správné šílenství začalo. Já mám tolik krámů, že je to neuvěřitelný. V bytě jsem objevila super úložné prostory, kterých jsem si při první prohlídce nevšimla. Jsem tam z toho nadšená, je to tam úžasný! Fakt ten byt miluju a těším se, až tam budu

Včera jsem podepsala rezervační smlouvu na byt a zítra se mám sejít s majitelkou bytu a podepsat s ní nájemní smlouvu. Doufám, že mi jí dneska makléř pošle, abych si jí stihla přečíst. Jinak nic podepisovat nebudu teda. Kupodivu jsem ohledně stěhování docela v klidu. Akorát přemýšlím, co si koupím jako první, co si musím sbalit, kdo mi pomůže se stěhováním, atd. Mám z toho hlavu jak balón. Kdybych

To byl fofr teda. Zdá se, že mám byt. Ještě teda nemám v ruce žádný papír, ale bylo mi slíbeno, že mi pošlou rezervační smlouvu. Byl to hned druhý byt, na který jsem se šla podívat a první, na který jsem reagovala. A byla to láska na první pohled.

Byla jsem tam na prohlídce včera. Jela jsem tam z práce přes Malou Stranu a kolem Hradu a kochala jsem se výhledem a už v tu chvíli jsem tušila,