Orchidejka | My diary

Včera jsem si užila asi poslední pohádkové odpoledne. Bylo krásně, tak jsem vyrazila zase do parku fotit. Moc úlovků nemám, zhoršuje se světlo, ale nějaké fotky špatné nejsou. Hodně jsem si při té procházce rovnala myšlenky v hlavě a fakt jsem si říkala, kde jsem nechala poslední dobou mozek a hrdost? Obojí by se hodilo. Vždycky jsem byla hodně zásadová a nikdy bych si nezačala se ženáčem. A najednou

Dospěla jsem k názoru, že jsem masochistka a ráda si ubližuju. Mám teď zase nějaké slabší období, takže snižování léků se jako úplně nepodařilo, ale o víkendu to zkusím znovu. Večer nemůžu usnout, mám plnou hlavu myšlenek a taky mám pocit, že mám pořád hlad. Takže bych nejradši snědla všechno možný, i když nemám na jídlo vůbec chuť. Představuju si, jak do sebe večer rvu všechno to jídlo a

Dělám blbosti. Moje psycholožka to vždycky shrne slovy: "Vy kdybyste byla někdy spokojená, to by bylo, co?" No, to by teda fakt asi bylo.

Tenhle týden už mi začínalo být líp, byla jsem celkem spokojená, jenom mi občas bylo smutno. Teda ne občas. Poslední dobou mi bylo smutno často. Po kolezích z práce a po ženáčovi. X-krát jsem mu chtěla napsat, že mi chybí. Vždycky, když jsem

Dneska ráno cestou do práce se stalo něco, co jsem si na jednu stranu přála a na druhou stranu se toho hodně děsila. Potkala jsem šéfa. Toho kokota, kvůli kterému jsem přišla o dobrou práci. Toho kokota, co mi vyhrožoval soudem. Byl to neuvěřitelný šok! Nepotkali jsme se úplně tváří v tvář, ale viděli jsme se. Já jsem si normálně čekala na metro. Metro přijelo, zastavilo a přímo proti mě, ve vagonu,

Uplynulý víkend byl hodně náročný. Musím se přiznat, že jsem ráda, že už ho mám za sebou. V sobotu jsme jeli do těch Dětenic. Prudilky kamarádka nakonec nejela, protože jí bylo blbý jet, když už jsme byli domluvený. Přitom jí Objev zval, aby jela... nechápu... Ale byla jsem ráda. Celou dobu jsem se ho snažila brát jako kamaráda, ale bohužel jsem zjistila, že se mi fakt líbí. Z Dětenic