Čtvrtek 21-10-2010

Dneska je mi tak nějak líp, dobře jsem se vyspala. Až na ty idiotské sny, které se mi pořád zdají. Chtěla bych někdy upadnout do bezvědomí a spát celou noc. Pokud možno beze snů. Jenže v sobotu bude úplněk a to mám většinou sny nejživější. I když ono je to teď asi jedno, jestli se blíží úplněk nebo ne, zdá se mi něco hrozného každou noc a už mě to fakt nebaví. Snad to brzo přejde.

Ale to není důležité. Včera jsem tady psala, že jsem zrušila ten dnešek se ženáčem. Napsala jsem mu, že jsem nemocná, ať nejezdí. Poslala jsem mu to na soukromý mobil, který dřív nepoužíval a začal ho používat až po tom mém vyhazovu v práci. Celý včerejšek si ten telefon nezapnul, tak jsem mu zprávu přeposlala na služební mobil, aby to věděl. Zpráva byla doručena. Odpověď žádná. Čekala jsem, že ten soukromý telefon třeba dneska zapne a ozve se mi. Ale ono ne. Třeba se naštval, že jsem mu napsala, aby nejezdil a pochopil, že si tu nemoc vymýšlím? Možná jsem k němu měla být upřímná... Přemýšlela jsem ráno, že bych mu napsala mail, aby věděl, že prostě nejsem typ na "užívání si" a že chci víc, než on je mi schopný dát. Ale nevím, jestli si ho nakonec nenapíšu jenom tady na blogu. Nejde mi totiž o to, aby on to věděl, jde mi o to, aby se to dostalo ze mě ven. A možná by takové věci ani nemusel vědět.... Fakt nevím, co se stalo, že neodpovídá. Na jednu stranu mě to mrzí, že to takhle dopadlo, na druhou stranu cítím vztek a nejradši bych ho kopla do hlavy. A taky bych se nejradši přestala ovládat a napsala mu zprávu, že když mu nestojim ani za odpověď, tak ať jde DO PRDELE! Nebo mu zavolala a začala na něj hystericky ječet.  Hajzl jeden.

Poslední dobou se mi ani moc nechce do práce. Ne, že by to tady bylo nějak strašný. Ale už se hodně rychle blíží můj nástup na plný úvazek. A mě se fakt nechce. Je to další změna a já se jí samozřejmě bojím - moje normální reakce. Jasně, že to zvládnu a bude to v pohodě. Ale prostě jsem si tady pořád nějak nezvykla. A to i přesto, že se tady mám a budu mít jako prase v žitě a lidi jsou docela fajn. Ani ta náplň práce není tak špatná. Ale prostě to není moje bývalá práce.. Nikoho si tady nepouštím k tělu a opravdu jsem se naučila mlčet a nesoudit... Což je jedině dobře. No, časem se to tady nějak poddá....