empress: Chápu, že se ti těžko zvyká na změnu. Já měla před dvěma lety tak zničený vlasy, že mi kadeřnice po dohodě vzala 25 cm. Půl roku jsem koukala po ostatních ženských, záviděla jim dlouhé prameny a sama jsem si jako ženská vůbec nepřidala (měla jsem vlasy po ramena místo po bedra). Tak dlouho mi trvalo, než jsem si zvykla, že mám KRÁTKÉ vlasy. Vlastně jsem si začala zvykat, až když trochu dorostly. Ještě teď pořád nejsou tam, KDE BYLY! Ještě tak 10 cm a budou na původní délce. Pak budu spokojená.
Co se týče těch razantnějších změn v tvém životě, tak už jsem ti psala někdy minule, že tomu prostě musíš dát čas. Nemůžeš se divit, že nejsi tak rychle v pohodě. Byl to přece velkej třesk! Zvládáš to dobře. A ty sny... Na co myslíš před spaním? Pusť si třeba nějakou komedii.
lucik*: Jo, já teď koukám po ženských, které mají hnědě vlasy. A krátký to teď mám taky až moc. Přemýšlím o tom, že si je nechám trochu narůst, ale okolí mi říká, že mi sluší mikádo a já se v něm taky cítím docela dobře. Tak uvidíme.
Já vím, že to byl třesk. Ale jak dlouho může trvat, než se s tím člověk srovná? Několik měsíců, půl roku, rok? Před spaním myslím na blbosti, každý večer na jiné. Asi bych měla vždycky před spaním relaxovat a nepřemýšlet vůbec nad ničím (třeba se to časem naučím )
A děkuju za podporu!
empress: Já se nikdy nenaučím vypnout mozek Pořád musím přemejšlet a v noci nejvíc! Zabít!
lucik*: To přece nejdeee, jsem tady anonymně.
Prostě si to představ jako světle hnědou s blonďatýma proužkama
lentilka®sdeluje.cz: To mi připomnělo jeden takovej vtípek, co kdysi koloval po mailech, byl to nějaký návod na použití muže, docela dlouhý, pamatuju si, že jsem se tenkrát smála od začátku do konce. Pamatuju si z toho jen návod o barvách, trochu. "Muž je jako 16 bitové nastavení počítače, rozeznává základní barvy. Losos není barva, ale jídlo a co to je fuchsiová? A jak se ten hnus vlasně píše?!".
No. Když pozoruju zmateného Hrdinu, neměla jsem se tomu smát, měla jsem si to schovat!
zlomenymec: Teď vážně. Máme základní barvy, a pak přívlastky "světlá, tmavá." To vždycky stačilo. Světle modrá. Tmavě růžová.
Kdo kdy proboha potřeboval vymyslet lososovou?? Nebo azurovou? Nebo ještě líp azurově modrou?
lucik*: Zrovna lososovou a azurovou nepoužívám, ale teď jsem si koupila tyrkysovou bundu na lyže.
marinka: Klid, blondýny se líběj. A je fakt, že občasná změna neni na škodu.Hm, asi tu mojí nazrzle blonďatou, barvenou i přírodní, taky nějak vylepšim
.
Jinak jak dlouho trvá než se srovnáš nevim, ale u rozchodů prej je to čtvrtina období co jste byli spolu, tak u tý práce to třeba bude taky tak nějak, jako že ta čtvrtina doby, kterou jsi tam dělala.
Já se Ti nedivim, že nenávidíš šéfa a bývalé kolegy, ale nenávist je strašně sebezničující. Tak bacha na to.
Taky jsem si byla vyzkoušet jógu, tedy power jógu a asi budu pokračovat, nesakutečně mě to uklidnilo.
Proč nejsi šťastná? Tak to nevim, ale přeju, abys brzo byla.
lucik*: Jsem překvapená, ale mému okolí se ta změna fakt moc líbí. A už i já si začínám zvykat.
Ono je tohle právě docela podobné rozchodu. Shodly jsme se na tom s kamarádkou. Na jednu stranu strašně chci vědět, co se tam děje, jak se mají (nejraději bych samozřejmě slyšela, že špatně), ale na druhou stranu mi jakákoli informace ubližuje. Pokud by to měla být čtvrtina doby, tak to bude asi trvat docela dlouho, protože jsem tam byla 3 roky. Ale nedá se nic dělat.
A proč nejsem šťastná? Protože jsem se ještě nevyrovnala s nedávnou minulostí.
marinka: No, dej tomu čas, ono to zas bude lepší.Jinak, ta čtvrtina doby je všeobecná, ale každej člověk je jinej, tak to třeba půjde rychlejš.A pamatuj si, že, nikdy neni věčně špatně.S tou minulostí se určitě vyrovnáš, nakonec přece se nebudeš věčně trápit kvůli jednomu blbovi.
lucik*: Já už se moc netrápím, jenom se mi občas zasteskne po té práci a po kolegách.