Včera jsme měly u oběda s holkama z práce docela zajímavou debatu. Už nevím jak, ale dostaly jsme se k tématu, kdo jak na koho působil, když jsme nastoupily. Strašně mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že jsem na většinu z nich působila jako hodně sebevědomá, chvílema až nafoukaná a ještě k tomu drsňačka. Jedna z nich  mi řekla, že mě ze začátku vůbec neměla ráda a druhá se mě dokonce bála.

Zítra budu zase o rok starší. Nemám z toho vůbec dobrou náladu. Já vím, je to den jako každý jiný. A věk je jenom číslo. Ale...

Já jsem měla dřív narozeniny strašně ráda. Těšila jsem se na dárky a pak jsme šli s našima na večeři. Ale po třicítce se to nějak změnilo a každý rok navíc mě děsí. Přijde mi, že všechno strašně utíká a že se ani nenaděju a budu stará. Já vím, že je to blbost,

Tak jsem zpátky z dovolený. Podle mých výlevů by se mohlo zdát, že to tam bylo strašný, ale zase tak hrozný to nebylo.

Snad se někdy dostanu k tomu, že stáhnu fotky a udělám tady z toho článek. Než to ale udělám, tak napíšu o svých pocitech z toho všeho. První den, kdy jsme tam přiletěly byl docela

Dneska je slunovrat. A právě zapadá sluníčko. A pokud teď někdo stojí na Křížovnickém náměstí v Praze, tak vidí, že to sluníčko zadapá do hrobky na Pražském Hradě, kde leží ostatky sv. Víta. A já to nevidím, protože celý den nesvítilo sluníčko, tak jsem jela domů. A najednou to sluníčko svítí. No, vidět to snad bude i zítra a pozítří...

Mám za sebou pár hodně perných dní. Bylo mi zle psychicky, zase se dělo plno věcí, ale od včerejška se to začalo zase zlepšovat. Dneska mám dovolenou a od rána se cítím kupodivu hodně v pohodě. Dala jsem si k snídani jahody s jogurtem:

Už mám dost čekání, jestli moje kamarádky budou mít čas nebo peníze na dovolenou. Většinou čekám, plánuju, na chvíli se těším, že to vyjde a pak to většinou z nějakého důvodu nevyjde. Kamarádka nemá peníze, čas, atd., atd. Plno kamarádek taky tráví radši dovolenou úplně jinak než já. Třeba lezením po horách nebo radši jedou do Sýrie a to mě fakt neláká... Včera jsem se zase nadchla, když jsme si

Teda uteklo jako voda! Brácha už se zítra vrací! Psala jsem naposledy, když odlítal.  No, neobešlo se to bez obtíží, zhruba v polovině minulého týdne mu tam ukradli mobil a peněženku s kreditkou. Tohle se mu stává v Praze zhruba jednou za pár měsíců, takže mě to ani moc nepřekvapilo. Měl s sebou naštěstí náhradní

Tenhle víkend jsem měla být na rodinné oslavě, která mi "byla naplánována". No, nebyla jsem tam.  Nechci trávit čas podle toho, jak mi ho kdo naplánoval. Oslavenkyni mám sice ráda, ale raději jí popřeju v klidu u kafe. Představa toho, že v sobotu od rána lítam někde po chatě, připravuju občerstvení

Každá krize a každý propad směrem dolů je k něčemu dobrý. Nedávno jsem si říkala, že se mi daří až moc dobře a že určitě přijde zase nějaké horší období. A taky že přišlo. Trochu víc jsem se o tom rozepsala v zaheslovaných článcích.

Teď už mi začíná být líp. Tohle období mívám nejradši. Když pochopím, že jakoukoli krizi vyřeším tím, že se budu zabývat sama sebou, hodim se do klidového režimu,