Tak, a je to! Od čtvrtka mám podepsanou nájemní smlouvu a klíče od bytu, takže začalo stěhování. Balim, vyhazuju, balim, převážím, nakupuju, balim. To správné šílenství začalo. Já mám tolik krámů, že je to neuvěřitelný. V bytě jsem objevila super úložné prostory, kterých jsem si při první prohlídce nevšimla. Jsem tam z toho nadšená, je to tam úžasný! Fakt ten byt miluju a těším se, až tam budu

Včera jsem podepsala rezervační smlouvu na byt a zítra se mám sejít s majitelkou bytu a podepsat s ní nájemní smlouvu. Doufám, že mi jí dneska makléř pošle, abych si jí stihla přečíst. Jinak nic podepisovat nebudu teda. Kupodivu jsem ohledně stěhování docela v klidu. Akorát přemýšlím, co si koupím jako první, co si musím sbalit, kdo mi pomůže se stěhováním, atd. Mám z toho hlavu jak balón. Kdybych

To byl fofr teda. Zdá se, že mám byt. Ještě teda nemám v ruce žádný papír, ale bylo mi slíbeno, že mi pošlou rezervační smlouvu. Byl to hned druhý byt, na který jsem se šla podívat a první, na který jsem reagovala. A byla to láska na první pohled.

Byla jsem tam na prohlídce včera. Jela jsem tam z práce přes Malou Stranu a kolem Hradu a kochala jsem se výhledem a už v tu chvíli jsem tušila,

Tak čím začít... Asi bytem.  Hledání pronájmu není úplně sranda, protože přesně vím, jak by to mělo vypadat a co chci. A ještě bych to chtěla najít pokud možno hned. Což samozřejmě nejde. A tak se zase snažím být trpělivá a hledám a hledám. Hodně hledám přes www.bezrealitky.cz, ale vždycky se mi tam líbí byt,

V mém životě nastalo trochu zemětřesení. Už si ani nepamatuju, co jsem tady psala naposled. Ten úplně poslední článek nejde otevřít,  což vůbec nevadí, protože je to jenom takový výlev o bývalém.  Nic důležitého, ani zajímavého.

Zato teď se dějou věci! Vzniklo to úplně nevinně. Šla jsem do pokoje

Mám nějaký hluchý období. Nechce se mi psát, ani komentovat. Ono asi ani není, o čem psát. A pokud by bylo, tak to není nic veselého.

Tak třeba zrovna minulý víkend. Byla jsem u táty. Už jsem tady psala, že se náš hafan otrávil, když běhal v popráškovaném poli. V červenci jsem doufala, že to zvládne. Nezvládla. Když jsem tam v sobotu přijela, tak na ní byl strašný pohled. Už nejedla, nepila

Kombinace pohovorů a snižování léků je vražedná. Jsem strašně nervní a musím se hodně ovládat, aby to neodnášelo moje okolí. Včera ráno jsem měla pohovor s nějakou manažerkou. Vůbec jsme si nesedly, ona ze mě udělala blba, jakože nemám dostatečně dost zkušeností a zkazila mi tím celý den. Na dnešek mám naplánovaný ještě pohovor s nějakým senior directorem z USA. Všechno probíhá přes telefon. Ohledně

Kdybych měla popsat, jak se cítím, tak by to asi vystihovalo jedno slovo: ROZHÁRANĚ.  Na jednu stranu dobře, na druhou strašně.

Dobře se cítím ohledně práce. Minulý týden jsem měla pohovor. Volali mi z personálního z Anglie. Hned druhý den mi psali a začali se mnou plánovat termín druhého kola. To bude

V pátek, cestou z práce, jsem potkala bývalou kolegyni. Jely jsme spolu kousek tramvají a ona mě začala lanařit, ať jdu pracovat k nim do firmy na vyšší pozici. Já jsem časem chtěla postoupit z místa, na kterém jsem teď, přesně na takovou pozici, na jakou mě láká ona. Říkala jsem si, že tak po roce by to mohlo jít. Rok už tam budu, ale zdá se, že postup moc nehrozí. Místo toho vzali holku, která

Tak jsem zpátky z dovolený a vůbec se mi tady nelíbí. A ještě horší je představa, že jdu zítra do práce. Bylo tam krásně a do reality se mi vůbec vracet nechtělo. Tuhle dovolenou jsem fakt hodně potřebovala a snažila jsem si jí užít jak jenom to šlo. Řekla bych, že se mi to docela povedlo.

První den se mi tam teda nějak extra nelíbilo, ale to bylo jenom proto, že jsem byla přetažená. Skoro