Mám nějaký hluchý období. Nechce se mi psát, ani komentovat. Ono asi ani není, o čem psát. A pokud by bylo, tak to není nic veselého.

Tak třeba zrovna minulý víkend. Byla jsem u táty. Už jsem tady psala, že se náš hafan otrávil, když běhal v popráškovaném poli. V červenci jsem doufala, že to zvládne. Nezvládla. Když jsem tam v sobotu přijela, tak na ní byl strašný pohled. Už nejedla, nepila

Kombinace pohovorů a snižování léků je vražedná. Jsem strašně nervní a musím se hodně ovládat, aby to neodnášelo moje okolí. Včera ráno jsem měla pohovor s nějakou manažerkou. Vůbec jsme si nesedly, ona ze mě udělala blba, jakože nemám dostatečně dost zkušeností a zkazila mi tím celý den. Na dnešek mám naplánovaný ještě pohovor s nějakým senior directorem z USA. Všechno probíhá přes telefon. Ohledně

Kdybych měla popsat, jak se cítím, tak by to asi vystihovalo jedno slovo: ROZHÁRANĚ.  Na jednu stranu dobře, na druhou strašně.

Dobře se cítím ohledně práce. Minulý týden jsem měla pohovor. Volali mi z personálního z Anglie. Hned druhý den mi psali a začali se mnou plánovat termín druhého kola. To bude

V pátek, cestou z práce, jsem potkala bývalou kolegyni. Jely jsme spolu kousek tramvají a ona mě začala lanařit, ať jdu pracovat k nim do firmy na vyšší pozici. Já jsem časem chtěla postoupit z místa, na kterém jsem teď, přesně na takovou pozici, na jakou mě láká ona. Říkala jsem si, že tak po roce by to mohlo jít. Rok už tam budu, ale zdá se, že postup moc nehrozí. Místo toho vzali holku, která

Tak jsem zpátky z dovolený a vůbec se mi tady nelíbí. A ještě horší je představa, že jdu zítra do práce. Bylo tam krásně a do reality se mi vůbec vracet nechtělo. Tuhle dovolenou jsem fakt hodně potřebovala a snažila jsem si jí užít jak jenom to šlo. Řekla bych, že se mi to docela povedlo.

První den se mi tam teda nějak extra nelíbilo, ale to bylo jenom proto, že jsem byla přetažená. Skoro

Dovolená se blíží, nervozita narůstá. Ještě před chvílí jsem byla v klidu. Včera a v pondělí jsem měla dovolenou a byla jsem u kamarádky. Ona je velká pohodářka, takže jsem se vrátila krásně zrelaxovná a v klídku. Jenže dneska jsem přišla do práce a hned jsem se musela rozčílit.

Taky jsem dneska mluvila s kolegyní, se kterou pojedu na tu dovolenou. Říkala jsem jí, že mi manžel nevlastní

Tak je to všechno vyřízený a příští neděli ve 4:20 odlítáme na Zakynthos. Jenom to dneska ještě skočím zaplatit. Taková drobnost.  Ten čas odletu je docela brutální a obávám se, že až tam přiletíme, tak ještě nebudou připravené pokoje. Tak si asi budeme muset lehnout k moři nebo k bazénu. Z toho úplně nadšená

Tak se zdá, že opravdu v nejbližší době vypadnu. Hledáme s kolegyní last minuty a zatim to vypadá, že odletíme příští sobotu na týden na Zakynthos. Je to docela fofr, takže se ani nestihnu před odjezdem moc vystresovat.

Mám kolegyni, která je teď čerstvě po rozchodu. Ten její rozchod stál teda za to, ale to tady snad ani nebudu popisovat. Psala mi, že potřebuje okamžitě vypadnout a kam

Potřebuju někam vypadnout. Do Lucemburska nepojedu, protože se bojím, že by to tam na mě všechno padalo a ani se o to nikdo nezajímá a nic neplánuje. Tak jsem začala s kolegyněma plánovat Řím. Zase mám ale pocit, že to všechno zařizuju a vymýšlím já. A to mě nebaví. Přitom obě kolegyně tam chtějí. Tak proč se taky nepodívají po letenkách a ubytování? Nechci být pořád jenom já ta, co něco vymýšlí

Myslela jsem si, že napíšu trochu optimističtější článek, ale nějak to na mě zase padlo, tak asi nee.

Včera jsem se rozhodla, že se na všechno vykašlu a nechala jsem si na dnešek schválit dovolenou. Hezky jsem se vyspala, udělala jsem si dobrý oběd, byla jsem na úžasný havajský masáži Lomi Lomi a pak ještě v bazénu a ve vířivce. Když jsem tohle všechno absolvovala, tak jsem se cítila skvěle.