Tak je to všechno vyřízený a příští neděli ve 4:20 odlítáme na Zakynthos. Jenom to dneska ještě skočím zaplatit. Taková drobnost.
Včera, když jsem podepsala s cestovkou smlouvu, tak jsem byla nadšená. Fakt se těším! ALE! Nebyla bych to já, kdybych si zase nezačala vytvářet tragický scénáře. Bude tam moc horko, moc lidí, bude mi blbě, atd. A hlavně, jak já budu spát, když jsem zvyklá mít puštěnou televizi nebo hudbu na počítači a ta kolegyně z toho možná asi úplně nadšená nebude? Já nevim, proč se prostě jenom netěšim jako ostatní a proč si to musim všechno takhle komplikovat a kazit. Možná bych to mohla obrátit - bude tam krásně, moře, sluníčko, pohoda, drinky, krásně se opálím, odpočinu si, budu si číst, fotit, cpát se tsatsikama a pít frapé. Hotel máme kousek od městečka, kam se prej sjíždějí angličani a hodně paří, je tam plno diskoték a barů. Asi tam někdy zajdeme, ale spíš bych se tam tomu měla vyhybat. Kolegyně má naštěstí o dovolené úplně stejnou představu jako já, tak by to snad i mohlo být v pohodě.
No, takže jsem ze smutku rovnou vlítla do cestovní horečky. Už přemýšlím, co všechno musím zařídit, sbalit, dokoupit. Dneska se asi vyrazim podívat ještě po nějakých plavkách (i když se obávám, že na sebe fakt nic neseženu), taky si musím koupit opalovací krém s vyšším UV, krém po opalování, nějakou kosmetiku na vlasy, aby se mi tam moc nezničily a taky bych se chtěla podívat po nějakých pěkných žabkách a možná i po nějakých vyloženě plážových šatech. Ale utrácet bych jako moc neměla. Blbý je, že když má člověk kreditku, tak to trochu svádí, no.
Bohužel jsem se už neudržela a ve čtvrtek večer jsem napsala pianistovi, když jsem viděla, že je online. No, ale bylo to fakt jenom kamarádský a já už se opravdu nechci vracet k flirtování s ním. I když se musím držet. Jestli se mi podaří být s ním kamarádka, tak budu ráda. Je to fajn člověk. A když vidím, jak se chovají někteří chlapi k mým kamarádkám, tak o to víc oceňuju jeho upřímnost.