Poslední článek jsem psala celá nešťastná z dovolené, kterou jsem moc nebyla schopná si užívat, protože rakovina tátovy manželky. Ona byla v podstatě moje druhá máma a bylo naprosto příšerný koukat na to, jak trpí. Myslela jsem si, že se s ní stihnu vidět ještě po návratu z dovolené, plánovala jsem tam jet s bráchou hned v pondělí nebo v úterý. Už jsem to ale nestihla. Vzalo to rychlý konec a ona

Tenhle článek píšu postupně na dovolené na mobilu. Odjeli jsme s pritelem na dovolenou na Zakynthos. Uvažovala jsem sice o rozchodu,ale ještě asi nenastal ten správný čas. Nechávám tomu ještě čas a on se teď celkem srovnal,takže uvidíme. Od prvního dne se tady tedy projevuje naše odlišnost,ale zase to není v úplně zásadních věcech. Ze začátku jsme se třeba dohadovali kvůli klimatizaci,jemu je pořad

Moc ráda bych napsala, že se situace u nás zlepšila, ale bohužel. S bydlením jsme se stále ani po 2 měsících neposunuli. DJ už teda souhlasil, že by svůj byt pronajal a našli bychom si něco většího a pokud možno s terasou. Opět jsem to ale jenom já, kdo po bytech kouká. Ve středu jsme se domluvili, že  budeme obden koukat oba a když nás něco zaujme, tak to pošleme tomu druhému. Ještě ten den

Už asi měsíc jsem podrážděná, vzteklá a fakt nepříjemná. Může za to jeden fakt - vztah s DJem.

Chodíme spolu už asi 2,5 roku a já jsem si bláhově myslela, že už se to konečně někam posune a začneme spolu bydlet. Bohužel to ale řeším jenom já. A jeho máma. Ale ta to řeší už od začátku našeho vztahu. Když jsme se poznali a já jsem byla poprvé u něj doma, tak jsem si říkala, že tam teda určitě

Někdy v červnu jsem začala chodit na hodiny zpěvu. Jako malá jsem zpívala hodně a strašně mě to bavilo. Pak se ale naši rozvedli a díky tomu, co se dělo v naší rodině dál, nějak nebyl ke zpěvu důvod. Pak jsem se k tomu ale začala postupně vracet. Zpívala jsem si sama doma a vždycky mi to pomohlo, když jsem se cítila psychicky blbě. Tak jsem si loni řekla, že bych to mohla někam posunout. Učitelka

Tak tu máme další rok. Nevím, jak Vám, ale mě přijde, že to strašně letí a za chvíli budeme všichni starý a ..... No, nic. Optimistický úvod máme za sebou, tak teď k něčemu lepšímu.

Kdysi jsem našla nějaký článek o čarách na dlaních a vyšlo mi z toho, že druhá polovina mého života bude šťastná. Podle všeho

Tak jedna událost, na kterou jsem se na jednu stranu strašně těšila a na druhou stranu se strašně bála, jestli jí zvládnu, je za mnou.

V pátek před svatbou byl rozlučkový oběd v kavárně Slavia. Bylo to fajn, ale mě se po příjezdu domů udělalo zle a nemohla jsem vůbec dýchat. Takový vedro a astma prostě moc nejdou dohromady. To mě trochu vyděsilo a bála jsem se, aby mi bylo dobře v sobotu.

Nový rok mi začal naprosto parádně. Včerejší večer byl tak super! Jsem strašně ráda, že jsem začala s tím tancováním, protože mě to hrozně moc baví a dostala jsem se tak mezi zajímavý lidi. Včera večer jsem netancovala jenom s klukama, kteří chodí na kurzy, ale přišli si pro mě dokonce 2 instruktoři a to byl teda masakr! To je prostě něco úplně jiného, když ten chlap umí vést. Zatancovala jsem

Je to zajímavý, ale je poslední den roku a já nemám chuť bilancovat a ani na mě nepadá žádná melancholie. Ale co není, může být. Ještě máme celý den před sebou, že jo.

Místo toho jsem taková nějaká spokojená. Včera večer jsem byla dokonce štěstím bez sebe. Hm. Důvodů je víc. Za prvé sněžilo a já miluju zasněženou Prahu, je to nádhera. Za druhé jsem byla na večeři s kamarádkou z Milána,

Smazala jsem profil na poslední seznamce. Měla jsem dva profily. Jeden jsem smazala už dávno, druhý dneska. Opravdu nemám pocit, že by mi to něco přinášelo. Maximálně tak frustraci z toho, že se se mnou chtějí seznámit samé hrůzy. Poslední dobou jsem ten profil vlastně asi měla jenom proto, že mi tam pořád píše ten Španěl. Ale ten mi taky píše jenom tak jako aby si udržel nějaký kontakt tady v