Když už jsem se do toho psaní pustila, tak bych mohla pokračovat. Hlavně teda zítra letím na dovolenou, tak by bylo dobré sem dát fotky z té předchozí. 

Po příletu do Benátek jsme s kamarádkou hned běžěly (doslova) na náměstí sv. Marka. Tam jsem sice fotila, ale kostel byl pokrytý lešením, takže se

Nějak mě poslední dobou nebaví psát. Ale zítra odlítám, tak jsem si říkala, že se s váma podělím o to, co se děje.

Zítra v poledne letím za kamarádkou do Milána a už se těším. Taky jsem z toho nervózní a vůbec nechápu proč, když už to tam znám a vím naprosto přesně do čeho jedu. Možná to letadlo mě trochu znervózňuje, no. Ale to asi neovlivním. Buď tam a zpátky doletím nebo ne. Samozřejmě

Včera jsme měly u oběda s holkama z práce docela zajímavou debatu. Už nevím jak, ale dostaly jsme se k tématu, kdo jak na koho působil, když jsme nastoupily. Strašně mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že jsem na většinu z nich působila jako hodně sebevědomá, chvílema až nafoukaná a ještě k tomu drsňačka. Jedna z nich  mi řekla, že mě ze začátku vůbec neměla ráda a druhá se mě dokonce bála.

Zítra budu zase o rok starší. Nemám z toho vůbec dobrou náladu. Já vím, je to den jako každý jiný. A věk je jenom číslo. Ale...

Já jsem měla dřív narozeniny strašně ráda. Těšila jsem se na dárky a pak jsme šli s našima na večeři. Ale po třicítce se to nějak změnilo a každý rok navíc mě děsí. Přijde mi, že všechno strašně utíká a že se ani nenaděju a budu stará. Já vím, že je to blbost,

Tak jsem zpátky z dovolený. Podle mých výlevů by se mohlo zdát, že to tam bylo strašný, ale zase tak hrozný to nebylo.

Snad se někdy dostanu k tomu, že stáhnu fotky a udělám tady z toho článek. Než to ale udělám, tak napíšu o svých pocitech z toho všeho. První den, kdy jsme tam přiletěly byl docela