empress: Je opravdu hrozný, jak se dokážeme trápit kvůli každýmu hovnu (tím hovnem myslím ženatýho kolegu). Za rok si řekneš, jak si mohla být tak blbá a ztratit kvůli němu byť jen jeden neuron. Mysli na to, že za rok budeš vyléčená a zkus se tam ihned posunout. Mně to někdy pomůže. Jednou se tím zkrátka určitě trápit přestaneš, tak proč to neurychlit, proč na to čekat.
Ty víš, že on ti nesahá ani po kotníky. A je dobře, že to víš. Tak jen ať se ve firmě klidně nakrucuje s fotkama - ty víš svý a můžeš se mu v duchu smát.
Rozhodně je super, žes to ihned ukončila. Být s ním jen o den déle, přišla bys o další nervy. A být s ním třeba rok jako to dělají jiné hloupé "zamilované" slípky, tak to už si zkazíš pěkný kus života.
Příštího týdne v práci se taky bojím. Přijede šéf... Pořád nevím, jestli se mi podaří splnit úkol, který po mně chce.
lucik*: Jenže když s tím "hovnem" prožiješ pár hezkých chvilek a zidealizuješ si ho, tak je pak těžký nebýt zklamaná a smutná. No, je to další zkušenost. Už vím, že tohle není nic pro mě. Dneska je mi mnohem líp, mám volno a jedu se koupat ke kamarádce.
Příští týden se teda můžeme navzájem podpoprovat, snad to zvládneme. Kdy už Ti končí ta zkušebka?
empress: Končí 31.7.
No, idealizace je sviňa.
To se máš, že máš volno. UŽIJ SI HO! Já ho zas (možná) budu mít příští týden, pokud se tedy najde nějakej zástup. MUSÍ, nemíním tohle trpět. Vždycky, když si na to vzpomenu, rozbolí mě břicho. Bojim se, že mi kvůli tomu nebude umožněno odjet do toho Holandska.
lucik*: Užila jsem si ho báááječně! Ani už mi dneska nebylo špatně a to mi dokonce ráno psal ženatý kolega, proč se k němu chovám tak odměřeně. Podle kamarádky by bylo nejlepší, kdybych se přemohla a chovala se k němu normálně, aby nepoznal, že mě to trápí. Jenže já prostě nejsem schopná se s ním normálně bavit.
S tou dovolenou je to teda pitomý, že to musíš takhle řešit. Možná bys to měla říct šéfovi, že Ti to fakt vadí. Jestli máš odjet do Holandska, tak prostě odjedeš a nazdar, na dovolenou máš nárok.
empress: Tak to moc ráda slyším, dokonce mě to nabuzuje tak, že já si chci víkend taky užít!
Šéfovi samozřejmě řeknu, že je pro mě obtížný najít za sebe záskok, protože je to teď dokonce aktuální - mám volno 15,16,19.7. a na 15 ještě nemám zástup! Takže říct mu to musim, ať chci nebo ne a hlavně by měl ten zástup zajišťovat on, hernajs! Já se s kolegy nebudu pořád zlobit.
Před kolegou se tvař tak, jak ty chceš. Když si myslíš, že nejlepší bude odměřenost, jen do toho... Já si nemyslím, že on tě vidí jako utrápenou, ale jako někoho, kdo O NĚJ NEMÁ ZÁJEM! Je nesvůj, když se s ním nebavíš, najednou není středem tvojí pozornosti. To chlapa bolí.
A pokud normální bavení, tak bych to omezila na tlachy o počasí a neubíhající pracovní době.
lucik*: Tak to je dobře, že Tě to takhle pozitivně nabuzuje. Koukej si víkend už konečně pořádně užít a nepřemýšlej nad prací!!!
Taky si nemyslím, že by mě kolega viděl jako někoho utrápeného. Asi ho to bolí a o to víc, že to bylo na moje přání (jak mi dneska napsal). Není zvyklej dostávat kopačky, no. Možná i budu schopná se s ním normálně bavit, už to mám v hlavě docela srovnaný - nechci být druhá a nechci být jenom něčí milenka.
empress: Je to tak, jak jsme už řikaly - když seš doma a když se před ním schováváš, mučí tě různý představy o tom, co bude zejtra. Ale pak seš v práci, normálně se bavíte, tvoje emoce nikam neskáčou a divíš se, jak je skutečnost odlišná od tvých obav. Neboj se, nebude to tak hrozný se s tím vyrovnat, jak sis původně myslela.
lucik*: Jo, je to pravda. Ale stejně mi nedělá moc dobře kolem něj chodit. Dneska mi celý den psal. Ale to je na další článek. Ten ale napíšu až jindy, dneska mám za sebou fakt děsnej den, takže za chvíli vypnu počítač a nebudu vůbec nic dělat a pokusím se usnout, i když v tomhle horku je to těžký...
Ale musím napsat aspoň to, že docela začínám zvládat se s ním bavit normálně.
empress: Ten si teda nedá pokoj. Tady je úžasnej příklad toho, že když chceš, aby tě chlap lovil, tak musíš hrát nedobytnou a odkopnout ho a nezájem - a pak se chytne!
Děsnej den? Zejtra to bude lepší.
Mi o vedru už nic neřikej, já asi chcípnu. Máme v bytě skleník.
lucik*: Jo, asi na tom něco bude.
Dneska to lepší není, blbě se mi dýchá, na dnešek jsem blbě spala, protože bylo příšerný vedro. Už na mě zase lezla panika a chtělo se mi brečet, tak jsem se zavřela na záchodě a aspoň trochu se vybrečela. Práci nestíhám... ale pořád věřím, že bude někdy líp...
marinka: ProsimTě, vyprdni už se na něj. Neřeš ho a hlavně ho nepřirovnávej k bývalýmu, sice to taky asi nebylo žádný světlo, ale aspoň nebyl ženatej(aspoň pokud si to dobře pamatuju z předchozích článků).I když je fakt, že člověk má tendence zamilovávat se pokaždý do stejnech typů.Asi bych bejt Tebou popřemejšlela proč to tak je a proč Tě přitahujou zrovna takovýhle volící. Možná, že až na to přijdeš(a ty na to přijdeš), tak už o takovýho nezakopneš a konečně narazíš na někoho jinýho.Ale mě se to kecá, když radim druhejm, sama jsem na tom podobně, a s chlapama to moc neumim..
lucik*: Snažim se na něj vyprdnout, ale nějak mi to nejde. Obzvlášť dneska, když mi bylo fakt děsně. Včera to bylo naopak docela v pohodě. Ani ho nechci k bývalýmu přirovnávat, jenom jsem měla úplně stejný pocity, no. To já přemýšlím, proč se mi líbí pořád stejné typy... možná už jsem i na něco přišla.
Jinak, já taky ostatním ráda poradím a vím, co a jak mají dělat. Ono je to jednodušší, než když se v tom pak člověk plácá sám.