Pátek 14-05-2010

Mám dneska takovou nějakou sarkastickou náladu. Jak se říká "za vším hledej ženu", tak u mě by se dalo říct "za vším hledej muže". Asi přestávám mít své naivní představy o tom, že se jednou objeví někdo, s kým opravdu zůstanu až do konce života a budeme si věrní. Každý den zjišťuju, že to tak opravdu nefunguje. Už kolega v práci, který mě neustále uhání, mě přesvědčuje o tom, že nevěrný může být i chlap, který je doma spokojený a s manželkou má hezký vztah. Dneska jsem se o tom bavila s jiným kolegou. Chtěla jsem vědět proč? Co vede spokojeného chlapa k tomu, aby byl nevěrný? Prý jenom prostě hledá nějaké vzrůšo... Líbilo se mi, jak mi to napsal: "Nejdřív je to nevinný flirt... ty jo, ono to možná vyjde.... ups, ono to vyšlo... sakra, přišla na to manželka... průser!" Přišlo mi to fakt hezky a výstižně napsané. Kupodivu tenhle kolega ještě svojí manželce nevěrný nebyl, ale neustále má chuť na sex. Píšeme si docela otevřeně, beru ho už docela jako kamaráda, plánujeme hospodu, kde to všechno rozebereme. On mi třeba tvrdí, že ženatý chlapi jsou nejvíc nadržený. Manželkám už stačí sex tak 1x za 14 dní, jeho manželka raději plete svetříky na děti. No, mají 3 děti, tak se asi není co divit, že manželka není každý večer ready. Na druhou stranu mi přijde tenhle kolega rozumný v tom, že kdyby mělo opravdu přijít na věc, tak by nejspíš couvnul, protože by mu nestálo za to rozbít rodinu. Sice by se manželka nemusela nic dozvědět, ale on by asi nemohl žít se svým svědomím. Stejně si ale myslím, že jednou ulítne... podle toho, co říká...

Taky jsem včera četla zajímavý článek o tom, co vlastně muži chtějí. Psala ho ženská, tak nevím, jestli je to úplně pravda, ale pár věcí mi přijde fakt trefných. Snaží se vyvrátit 8 mýtů, které si ženy o mužích myslí:

1. mýtus: Chytrost je plus - no, jasně, že není. Muži nemají rádi, když jim někdo argumentuje a nesouhlasí s nimi. Nejvíc mě pobavila myšlenka, že feministky se zrodily ze zhrzených intelektuálek, které nedokázaly přijmout, že k tomu, aby si muži přestali vážit toho, že ony věnovaly dlouhé roky hlubokému studiu úplně stačí, aby kolem prošla mladá kulatá prdelka. 

2. mýtus: Muži řeší naše těla tak jako my - blbost. Většina chlapů si ani nevšimne celulitidy nebo nějakého toho špíčku. Fakt mě pobavilo, že prý jsou pro muže na našem těle důležité 3 věci - prsa, zadek a vagína.  Jenže bych řekla, že to asi sedí. Taky myslím, že je pravdivé to, že muži mají raději pohodovou holku s celulitidou než fyzicky dokonalou protivu... To by si mohly přečíst holky, které tady řeší každé deko a raději nejí...

3. mýtus: muži ocení vypracované sestřihy vlasů a moderní oblečení  - blbost, když se soustředí jenom na ty tři věci, tak si těžkou můžou všimnout nějakého sestřihu, ne? Tak vysoko už nekoukají.

4. mýtus: úslužnost vám vyslouží lásku - tak k tomu ani není třeba se vyjadřovat...

5. mýtus: muži ty oplzlé vtipy o sexu a obhroublé poznámky  ženách nemyslí vážně - ale myslí. Několikrát jsem měla možnost se o tom přesvědčit v práci.

6. mýtus: muži řeší vztahy stejně často a stejně hluboce jako ženy - cha chaaaa, muži neřeší vztahy skoro vůbec. O tom se také deno denně přesvědčuju. Vidím to jak u bráchy, tak u kolegů. To taky vysvětluje to, proč mnohem častěji podávají žádost o rozvod ženy. Muži většinou ani neví, že se něco děje. Nebo ví, ale je jim to jedno.

7. mýtus: muži hledají životní lásku - tak tohle mě taky pobavilo: "muž běžného typu, který se do svých hlubin nepohružuje ani hluboko, ani často, a který jede více méně podle velmi základních programů, jimiž ho obdařila příroda, netouží po životní lásce, ale po životním harému. Ti, kteří se tváří, že jim jde jen o jednu ženu, jsou většinou ti, kteří si harém dovolit nemůžou."  Co víc, k tomu dodat?

8. mýtus: všichni jsou stejní - dobře, úplně všichni nejsou, ale většina si je velmi podobná.

Fakt bych řekla, že většina věcí sedí a tak si tak řikám, proč všechno tolik řeším? Že by proto, že jsem ženská? Kolik času a nervů bych si ušetřila, kdybych nic moc neřešila. Teď si prostě jenom užila s kolegou a dál to neřešila. Žádné výčitky, žádné zamilování. Prostě sex a jede se dál.

A taky si tak říkám, jestli má vůbec cenu si hledat někoho na vztah, věřit mu, vzít si ho, mít s nim děti, když vím, jak to chodí? Když vím (nebo aspoň tuším), že stejně někde ulítne nebo co hůř, když to bude víc než jen úlet? Nebo si mám prostě nějaký vztah najít a brát to střízlivě tak, jak to je? To by bylo asi nejlepší, ale to nějak neumím. Asi mi nezbyde nic jiného, než se to naučit, protože to tak prostě chodí.

Také si všímám toho, jak si chlapi dokážou udržet koníčky a kamarády, i když se ožení a i když později přijdou děti. Ženská kmitá kolem dětí a rodiny a co se změní pro ně? Pro plno z nich se moc nezmění. Je fakt, že dneska jsou chlapi, co jdou na rodičovskou dovolenou nebo aspoň hodně pomáhají s dětma a s domácností. Ale většinou vidím model - ženská kmitá doma kolem dětí a domácnosti, chlapi chodí normálně dál do práce a v úterý a ve čtvrtek si zajdou na fotbálek nebo do fitka, v pátek si zajdou s kamarádama do hospody, občas se do toho připlete nějaká ta firemní akce, na kterou samozřejmě musí jít. Potom chápu ty jejich manželky, které jim dělají scény, že nejsou vůbec doma. Teda máme v práci i kolegu, kterému dělá manželka scény kvůli každé kravině a to je pro nás odstrašující případ. Většinou jsou ale ty scény docela oprávněné. Takže vidím, jak je důležité, aby si ženská zachovala kus svojí svobody a udržela si aspoň nějaké ty koníčky. Aspoň jedou týdně si zašla zacvičit, občas zašla s kamarádkama na kafíčko. On si jí potom i ten chlap jinak váží, když není doma jako kredenc - pořád na stejném místě. Jenže ono je to těžké. 

Koukám, že jsem se docela rozepsala a nějak se mi při tom udělalo blbě od žaludku. Asi je mi z toho všeho na zvracení.