nena: Koukám, že to prožíváš. Nepřemýšlej o tom tak moc jinak bys nesměla ani vystrčit nos z vrátek. Život je prostě život a tak ho ber. Někdy je to hezké, jindy ne, ale vždycky je to barevné, - ne černobílé a vždycky z počátku je to zváratně krásné, potom už úplně stejné.
---
nena.pise.cz
lucik*: Moc děkuju za komentář, máš naprostou pravdu! Já o tom vím, že všechno moc prožívám a o všem moc přemýšlím. Chci se toho zbavit, ale to bude asi nějaký čas trvat... jestli to vůbec půjde.
anuska: myslím, že znám, že vím jak to myslíš, mě ze chmurných úvah vždycky vytáhne pes a pak samozřejmě ty běžné každodenní povinnosti (že nemámš čas přemýšlet), a pak mám při těchto svých úvahách i stav: stejně to nezměníš, protože to tak prostě je a jiné to nebude. ehm, ale nechtěla jsem být přímo pesimistická ...
lucik*: Mě taky vždycky pomůže pejsek, jsou to zlatíčka. A každodenní povinnosti jsou taky fajn, člověk pak nemá čas řešit to pořád dokola. Taky mám takové stavy, kdy si říkám, že to prostě nezměním a musím to brát tak jak to je... Stejně s tím nic nenadělám.
empress: Predevším se vyprdni na to, jak žijí kolegové. Mysli hlavně na sebe a svůj život. Tebe to vůbec potkat nemusí. Anebo třeba potká. Ale do tý doby to neřeš. Protože jestli se to má stát, stejně to nezměníš dopředným trápením.
lucik*: No jo, učím se mít takový přístup. Už jsem to tady psala mockrát. Prostě všechno strašně moc řeším a o všem zbytečně moc přemýšlím. Snad to půjde odnaučit?
empress: Já se o to snažim a je to na dlouho, ale už pozoruju výsledky. Čím dál častěji mě zajímá jen DNEŠEK! Řikej si DOST!
lucik*: Já se o to snažím s přestávkama, zrovna teď jsem se moc nesnažila. Dneska jsem si všimla, jak všechno strašně řeší a prožívá máma, tak vím, odkud to mám... Takže jsem si dneska řekla, že pokud se mi hlavou začnou honit nějaké nesmyslné myšlenky a začnu si dělat zase nějaké tragické scénáře a poznám to, tak si v tom zakážu pokračovat. Chce to čas, ale snad to postupně půjde...
marinka: Každej má svuj život a nikde neni psáno, že kolegové nekecaj. Já mam tyhle blbý myšlenky občas taky, ale většinou to pomine když se rozbrečim nebo když někoho potkam a bavíme se o něčem jinym. I kdyby to všechno byla pravda, vždycky se najde nějaká vyjímka, která potv rzuje pravidlo. Nevzdávej se předem.Byla by to škoda.
lucik*: Jo, to já jsem jenom měla v pátek takovou náladu, občas mě to chytne, no. Po rozchodu s bývalým přítelem jsem říkala, že jsou všichni chlapi idioti a všichni jsou stejní. Teď už si to naštěstí nemyslím... ale občas to na mě padne.