Komentář, na který odpovídáte
orchidejka: Musím říct, že ne úplně se vším, co píšeš souhlasím.
Já těžko můžu být zodpovědná za to, jak se ke mně chovali rodiče v dětství. Voleb jsem tenkrát moc neměla, tak jsem se to prostě rozhodla nějak přežít. Ale asi chápu, že to myslíš tak, že si naše duše takové rodiče vybrala, aby se tady něco naučila?
Co se předělávání vzpomínek týče, tak to dělat nechci. Já plno věcí vytěsnila, protože to byla fakt hrůza a dlouho jsem si žila v nevědomosti. Teď jsem celkem ráda, že jsem si plno věcí uvědomila tak, jak jsou. Můžu si to prožít znovu, pustit ty zatlačené emoce a očistit se od toho. A sama za sebe se rozhodnout, co s lidma, kteří v těch vzpomínkách figurujou.
S tou malou holkou pracuju taky tak. Miluju jí a už jí nikdo ubližovat nebude. Z toho důvodu to i skončilo mezi mnou a Opavákem. 