Komentáře k článku: Sobota 11-9-2021
wien n: Je to me mrzi, ale je to dobre, jasne ze bude lip. Taky jsem si pripadala vyuzita, kdyz jsem ho leta podporovala a kdyz nakonec dostal tu jeho vysnenou praci a mel podporovat naoplatku on me, tak byl konec. Jsme hloupe my zenske. :D :* Ale chybama se ucime a moudrime. :)
zlomenymec: *mala* *houpy*
Promiň, ale já jsem rád, že to tak dopadlo... potřebuješ "normálního" chlapa, který se k tobě bude chovat hezky a zároveň nebude mít nějaký vážný problém.
Teď akorát kde ho vzít a nekrást, žejo :(
Třeba moje známá si našla toho svého na FB ve skupině kytaristů, protože pochválila jednomu jeho video. Můžeš se inspirovat! :)
orchidejka: Já věděla, že ty budeš rád, že to tak dopadlo. :D
Jako já jsem svým způsobem ráda taky, vím, že to nemělo budoucnost a poslední dobou jsem se v tom už jenom plácala.
Já teď o seznamování nemám moc zájem. :)
lentilka-sdeluje: Proboha, kolik ti je? Třicet už ti bylo, ne? Aby ses cejtila blbě kvůli tomu, že matce řekneš, že tě nebude pohlavkovat... No ale víš, jak já to měla s matkou, ona nikdy nebyla "máma". Já vlastně ani nevím, co to "máma" je.
S tím kolegou - byl to karmický vztah. Oba jste se něco naučili, dali jste si, co jste si dát měli a je čas jít dál. :)
A s tím tvým strachem ze samoty - musíš se nejdřív naučit žít sama se sebou, abys mohla budovat kvalitní vztah. Podívej se na mě, rok sama bojuju na dvěstěletým baráku, 3000 m2 pozemku, do toho jsem teď bez léčby, takže ujdu sotva pár metrů a musím si sednout, Bolest Hlavy is my middle name A PŘESTO vím, že si kvůli klobáse nebudu do baráku tahat celý prase! ;)
A samozřejmě, že bude zase dobře, protože my, holky z tvrdýho dřeva... ;)
orchidejka: No, jasně, 30 už mi bylo hodně dávno a máma mě opravdu pohlavkovat nebude. Pokud se ke mně nebude chovat slušně, tak se spolu vídat nebudeme. Tečka.
S kolegou jsem věděla, že to nebude navždy, ale taky jsem věděla, že to bude bolet, až to skončí. Ale že si chlapec najde někoho tak rychle, jen jak se postaví na nohy, to jsem teda netušila. Jsem tak strašně nasraná, že mam pocit, že se rozletím na milion kousíčků!
Co se toho strachu ze samoty týče, tak to vím, že se tomu musím postavit. Nic jiného mi nezbývá, jinak se neposunu dál. A dobře zase bude, to je jasný. Myslím si, že jednou budu ráda, že to mezi náma skončilo včas. ;)
Já jsem taky bez léčby, ale naštěstí teda je mi dobře. Musím to zaťukat. Ty budeš přecházet na něco jiného nebo proč nemáš léčbu?