empress: Taky chci bejt ve všem perfektní. A nejhorší je, že si ale stále připadám neschopná. :( Pořád mám pocit, že by šlo věci dělat líp, poctivěji,... Jeden úkol třeba strašně moc odkládám a říkám si, že počká, ale mezitim z toho nemám dobrý pocit.
lucik*: Jáj vím, už jsem to z Tvých článků vysledovala. V tomhle si taky můžeme podat ruce. :-D Třeba se nám někdy podaří uvědomit si, že nikdo není dokonalý, takže nemůžeme být ani my...
marinka: To je fakt, před sebou neutečeš, nejde to, to mi věř, já se před sebou i několikrát stěhovala a stejně to nebylo na nic. Musela jsem se prostě naučit sama se sebou zacházet tak, aby mi bylo dobře nebo aspoň snesitelně, i když je nejhůř. (Ale někdy to stejně nejde).Na tom projektu, i když skončí v mínusu, svět nestojí. Navíc to ještě neskončilo, tak nedělej předčasný závěry a netahej si práci domů. Tam máš řešit a myslet na úplně jiný věci, ale na práci fakt ne.
lucik*: Teda stěhovat jsem se před sebou ještě nepokusila. :-D Ale když je mi nejhůř, tak ráda odjedu z místa, kde zrovna jsem - od rodičů zpátky do Prahy, z Prahy k rodičům... Ale stejně to nepomáhá.
Máš pravdu, neměla bych přemýšlet o práci i když mám volno. Jenže já prostě nedokážu vypnout. V tomhle jsem naprosto nepoučitelná. I když se snažím... Ale je fakt, že na tom prjektu svět fakt nestojí. Vždycky mi pomůže, když mi to napíšeš. Díky! *slunce*
marinka: Tak to jsem ráda, že Ti to pomáhá. Navíc je to pravda. Když nedokážeš vypnout, tak se zkus aspoň naučit myslet spíš pozitivně(jako, kde bys ještě mohla zapracovat atd,aby to bylo lepší- a né kde už je to na prd a co jsi udělala blbě). Nejde to hned, ale dá se to naučit.
empress: Mně teď pomohlo, když si napsala, že práce domů nepatří. Já bych vlastně doma vůbec neměla myslet na to, že se mam usmívat nebo kdesi cosi. To mám řešit až 7.7. od 8:00. Stejně mi to neuteče, že jo!!! A stejně tak když v 16:30 z práce odcházím, hend bych měla myslet třeba na TV nebo na večeři. Někdy je to těžký hned po práci vypnout. Ale to, že na práci myslím celou dovolenou, to už je opravdu mega trapný!!
lucik*: Teď jsem napsala v podstatě to samý - marinka mi taky vždycky pomůže, když mi napíše, že na tom, co řeším svět fakt nestojí. Teď jsem si fakt uvědomila, že jsou mnohem důležitější věci než nějakej podělanej projekt. Důležitý je, že jsme všichni zdraví a máme se rádi. :-D
empress: Ano, přesně tak. Každej si spoustu věcí uvědomíme bohužel až ve chvíli, kdy se stane něco strašnýho, např. náš blízký dostane rakovinu nebo dojde k nějakýmu úmrtí. Pak teprve dokážeme sestavit náš hodnotovej žebříček tak, jak by měl vypadat už od začátku!
A to, že nemám tahat práci domů nebo že na práci svět nestojí, bych potřebovala slyšet denně, páč na to rychle zapomínám. :D
Tak pro dnešek díky, marinko. *srdce*
lucik*: Taky bych to potřebovala slyšet denně. Marinko, můžeš nám to tady psát každý den? :-D
empress: Myslim, že vzhledem k tomu, že si tady obě denně na práci stěžujeme, bude mít marinka ještě spoustu příležitostí nám to psát. :D
marinka: Ale no tak*mala*, vždyť už to obě dobře víte, tak se toho držte a bez obav, když bude třeba, tak to ráda připomenu:)
marinka: Není zač, radu jak se smát aniž by ses nutila už jsem Ti psala na blog a věř, že účinnou.*pusa*.