Komentář, na který odpovídáte
08. 12. 2012 - 12:03
lentilka®sdeluje.cz: Taky nevím, jestli je to normální nebo ne, ale úplně stejný přístup měla moje matka ke mně. Když jsem čekala Batolečnu, týden jsme u ní byli, tenkrát měla ještě barák, ale už byla vdova (vlastně velmi čerstvá, asi měsíc) a byla z toho fakt špatná. Přišlo mi celkem normální u ní být, aby nebyla sama a s něčím jí na baráku pomoct. Pondělí, úterý - v pohodě, od středy už jí bylo líp a začlo to: "Já jsem moc ráda, že jste tady, ALE...", vždycky si něco našla. Vydržela jsem do soboty, pak jsme padali domů. A minimálně další dva týdny se pak její telefonáty nesly v duchu "zlomili jste mi topůrko u sekery, zkřivili dvířka u skříně, nedá se zavírat" a tisíc dalších šíleností. No. Takže moc dobře vím, o čem mluvíš. 