empress: Když se člověku stane něco zlýho, jako třeba ta nemoc nebo smrt v rodině, ty priority se srovnají celkem rychle. Mojí kamarádce je po smrti jejího táty úplně jedno, co si o ní lidi myslí a klidně se k nim chová upřímně, když je to potřeba. Ale jinak tě úplně chápu. Když jsem pracovala, taky jsem se neozvala, když mi něco vadilo. :(
lucik*: Škoda, že člověk není schopný srovnat si ty priority, aniž by se něco zlýho stalo. Rozhodla jsem se, že na tom musim začít pracovat. Nějak si srovnat život, už je nevyšší čas. *palec*