Článek Středa 30-05-2012
Komentáře k článku: Středa 30-05-2012
imperatrice: To jsou věci. Představila jsem si, že bych já přišla o ségru. Táta taky usínal za volantem - když bral léky na snížení tlaku. Jednou usnul i s námi v autě, s celou rodinou. Najednou jsme prostě jeli do pangejtu, ale mámin výkřik tátu probudil a ještě to stačil strhnout. Kotě mi řekl, že taky usíná.. Navíc únava má prej stejný následky jako lehká opilost, čili pomalejší reakce atd. Jenže kdo dneska není pořád unavenej..
Švagrová.. Jak konkrétně chceš zakročit? Jen to říct bratrovi, jak jsem pochopila? Je to ale vážně neuvěřitelný. Člověk by řekl, že když někoho v podstatě pomlouvá, tak druhá strana přece nepůjde za tím pomlouvaným a nepřevypráví mu to a navíc zcela otevřeně, ne nijak pokoutně?
Pianista se snaží držet, protože ví, že tu vaší překážku - VZDÁLENOST - půjde jen těžko překonat. Ví, že přestěhování po tobě nemůže chtít a pro něj samotnýho by bylo těžký přesunout se na východ. Teda to si myslím já - že hlavním problémem je vzdálenost a ne nevyřešenej rozchod, práce atd. Kdyby nebyl připravenej na vztah, asi by se choval jinak. Studeněji.
orchidejka: No, právě. Všichni jsou asi unavení. Ale je to hrozný prostě.
Proti švagrový asi jen tak nebudu moct zasáhnout. Bylo mi řečeno, že nemám bráchovi nic řikat. Tak mlčim. Ale myslim, že mi to vydrží jenom do doby, než se potkáme nebo než se mi ona ozve.
S pianistou máš asi pravdu. Ano, je to velká překážka. Ale nešla by přece jenom překonat?
imperatrice: Když bude jen trochu vůle na obou stranách, tak jo. Všechno jde, věř tomu. Ze začátku byste to mohli zkusit na dálku, ale museli byste zauvažovat, jestli jste schopní takovej vztah akceptovat a udržet ho. Ale nebudeme si nic nalhávat, už to tak polehoučku stejně praktikujete a i když pianista říká něco jinýho a brání se tomu, je v tom až po uši a vývoj jde dopředu, ať dělá co chce. Uvidíš, kam se to vyvine a když tam, kam bys potřebovala (tedy že si "řeknete", že jste pár), dala bych tomu nějaký pravidla, např. že se musíte vidět aspoň 1x měsíčně (nebo jakejkoli jinej interval si určit). Pak třeba uvidíte, že to i na dálku jde náhodou dobře nebo taky ne a pak třeba začneš uvažovat o přesunu tam. Řekněme na zkušenou třeba na půl roku a pak uvidíš, jestli zůstaneš i nadále nebo se vrátíš domů. Věz ale, že pak už pro tebe nebude těžký tam zůstat.
Vím, že 150 km a 1000 km je rozdíl, ale já jsem se k přesunu za Kozlem rozhodla až po dvou a půl letech s ním. Do té doby jsem jen čekala, jak se to vyvine a že uvidim. Na rozhodnutí jsem nespěchala a přišlo pak samo. Došlo to k tomu. Jestli vy dva chcete bejt spolu (pianisty se ani ptát nebudeme, protože on by chtěl, to je jasný), tak se to postupem času nemůže sunout nikam jinam, než že se budete vídat stále častěji a najednou bude ten vztah jinde, ani nebudete vědět jak.
orchidejka: No, jenže ona vůle na obou stranách není, takže asi nemá cenu řešit, jak by to bylo kdyby. Fakt je, že i když se brání, tak jde vývoj dopředu. Já vlastně ani nevím, kam bych chtěla, aby se to vyvinulo. Nebo ve snech možná vím, ale v realitě si nejsem tak jistá. Je to až moc těžký.
imperatrice: Jo, vůle tam neni, pianista se tomu brání, ale stejně to nezastavitelně postupuje. 
To byste museli utnout kontakt a to asi neutnete.
Já bych si prostě jen od andílků přála, že chci bejt s ním. A jak by to zařídili, bych nechala na nich. 
marinka: Jo holka, na světě se bohužel dějou i blbý věci. Je to hnus, ale nikdo s tim nic neudělá. Prostě se každej nakonec s realitou musí smířit, i když někdy je to pořádně těžký.
Taky vždycky, když se o něčem takovym dovim, zvlášť když je to u někoho koho znám, tak mám pak strach o svoje blízký.
K švagrový se opět v rámci zachování aspoň trochu slušnosti v komentech raději nevyjadřuju. Ona je takový milá, starostlivá(až moc-no na facku, no). Jo, chápu Tě, ale tak brácha je plnoletej a za svuj život a to s kym a jak bude vycházet si zodpovídá sám. Neboj, ona ta megazamilovanost opadne(většinou je to otázka jednoho dvou let) a pak se uvidí.
Pianista-no, napadá mě, co kdyby ses mu zkusila chvíli neozvat, hned bys viděla jak moc mu záleží na tom, abyste byli v kontaktu. Ale je to jen takovej momentální nápad, těžko říct, jestli dobrej
.
orchidejka: Co se švagrový týče, tak slušnost vůbec zachovávat nemusíš. Mě to taky nejde, to jenom tady na blogu se snažím být slušná. Kdybych se nesnažila, tak jí nazývám i jinak. Bráchu ta zamilovanost nepouští. Jsou spolu 2 roky, přes rok spolu bydlí a nic. Je plnoletej a může si dělat co chce. Mě to ale prostě jenom mrzí. Už dneska nejsem vzteklá, ale spíš smutná.
Pianistovi se občas neozývám a on se mi pak po nějaký době sám od sebe vždycky ozve. Teď jsem měla nějaký výlevy na facebooku (ještě se mi k tomu všemu včera podařilo vytopit byt), tak mi hned psal, jestli je všechno ok a co se děje...
márinka: Ten kluk se asi fakt jenom bojí něčeho víc. Nakonec jestli se fakt ještě úplně nevzpamatoval z toho rozchodu s bejvalkou a jestli to fakt byla pro něj rána tak se ani nedivim.
Ale tak třeba mu to dojde časem. A třeba potkáš někoho úplně jinýho a třeba.....
Těžko říct, ale až tak úplně jedno mu nejsi.
O.K. k tý švagrový, ale já Tě varovala.
Ty jo, ale překvapuje mě, že brácha tohle přehlíží. Jo, taky by mě tohle asi štvalo. Já mám naštěstí švagra normálního a i když rád řeší kdeco a děsně rád diskutuje, tak do některejch věcí se prostě neplete.Jo, mít něco jako máš Ty, asi bych škrtila, mlátila, křičela a tak.
orchidejka: No, jedno mu asi fakt nejsem, když se takhle stará a ještě mi píše, že jede do Walesu a že tam prší a je zima a že ten náš krásný víkend se zdá tak daleko. Chjo. 
Hele, určitě se ještě nevzpamatoval. To jsem si jistá. A taky jsem si jistá, že si rád udržuje svojí volnost a svobodu, protože s ní ani nebydlel.
Brácha je mimo, asi mu to přijde normální. Já už křičim, za chvíli dojde i na to škrcení a mlácení.
márinka: Takže odzadu:
Kdybys chtěla pomoc mám tu zahrabávací komando(Lentilka ráda potvrdíí, že Míša to umí s rýčem-staví si u nich základy na jurtu).
Tak chlapi maj tu svojí volnost(i když jsou zadaní) dost rádi a jentak se jí vzdávat nechtěj!
Prostě s tim, že někoho potká taknějak nepočítal. Netroufan si hádat jak to bude dál, ale je fakt, tenhle příběh sleduju víc než zvědavě.
orchidejka: A jo, zahrabávací komando! Kdo bude chtít, může mi pomoct.
Hm, nepočítal. Já jsem s tímhle taky nepočítala. Ani já si netroufnu hádat, jak to bude dál. Tak se necháme všichni překvapit.
chaostheory: s tou švagrovou tě naprosto chápu. o té mojí nemluvím taky jinak, než o krávě (častokrát ještě mnohem hůř), a tím ještě tahle užitečná zvířátka hooodně urážím, protože to, co si ona dovolí, je prostě neuvěřitelný... 
ava*: No to jsou zas věci... švagrová je úplně mimo, pomoc, zoufale moc se nechci s takovým člověkem v životě potkat a mít ho nějak blízko...
Fuj, k prvnímu odstavci se nechci vyjadřovat
---
ava.pise.cz
orchidejka: Já si teď zoufale přeju, aby z mýho života vypadla. Myslim, že celá rodina si to přeje. Jestli to bráchovi nedojde a fakt si jí vezme, tak....
orchidejka: Jo, napsala jsem bráchovi, aby si jí hlídal a příště jí umlčel, že zbytečně jitří 20 let staré emoce.
orchidejka: Ty jsi ale strašně zvědavej. Kdyby ten tvůj černoch s rukavicí a gelem tehdy zasáhnul, tak tohle nemusím vůbec řešit.
Brácha napsal, že se omlouvá a že tátovi zavolá. Měla by se ale omlouvat ona, což jsem mu taky napsala.
lvice: Souhlasím s Imperatrice. Logicky ví, že ten váš vztah není moc reálnej, tak si myslí, že je nejlepší se od toho distancovat tím, že bude říkat, ať s ním nepočítáš - snaží se sám sebe oklamat, přitom něco k tobě cejtí a citům neporučíš.
orchidejka: On vztah s nim možná fakt je nereálnej. Já nevim. Ale zrovna ty jsi takový vztah měla, ne?