Komentář, na který odpovídáte
imperatrice: Když bude jen trochu vůle na obou stranách, tak jo. Všechno jde, věř tomu. Ze začátku byste to mohli zkusit na dálku, ale museli byste zauvažovat, jestli jste schopní takovej vztah akceptovat a udržet ho. Ale nebudeme si nic nalhávat, už to tak polehoučku stejně praktikujete a i když pianista říká něco jinýho a brání se tomu, je v tom až po uši a vývoj jde dopředu, ať dělá co chce. Uvidíš, kam se to vyvine a když tam, kam bys potřebovala (tedy že si "řeknete", že jste pár), dala bych tomu nějaký pravidla, např. že se musíte vidět aspoň 1x měsíčně (nebo jakejkoli jinej interval si určit). Pak třeba uvidíte, že to i na dálku jde náhodou dobře nebo taky ne a pak třeba začneš uvažovat o přesunu tam. Řekněme na zkušenou třeba na půl roku a pak uvidíš, jestli zůstaneš i nadále nebo se vrátíš domů. Věz ale, že pak už pro tebe nebude těžký tam zůstat.
Vím, že 150 km a 1000 km je rozdíl, ale já jsem se k přesunu za Kozlem rozhodla až po dvou a půl letech s ním. Do té doby jsem jen čekala, jak se to vyvine a že uvidim. Na rozhodnutí jsem nespěchala a přišlo pak samo. Došlo to k tomu. Jestli vy dva chcete bejt spolu (pianisty se ani ptát nebudeme, protože on by chtěl, to je jasný), tak se to postupem času nemůže sunout nikam jinam, než že se budete vídat stále častěji a najednou bude ten vztah jinde, ani nebudete vědět jak.