AŤ SE DĚJE COKOLIV, JDI STÁLE VPŘED. NA VZDÁVÁNÍ SE JE VŽDYCKY ČAS.

imperatrice: Já mam naopak pocit, že rozumim až moc dobře. A čim dál víc mě zajímaj ty Bachovky.
A mam taky problém s tím, že nechci, aby mě někdo viděl spát. Teda vlastně nechci, aby na mě někdo viděl, když mám zavřený oči. Třeba bych neusnula v autobuse, kterej někam jede přes noc. Všichni v busu spí, ale já ne, protože se bojím zavřít oči, že na mě bude někdo čumět. Ale zas kdybych si přes obličej přehodila nějakej hadr, zavřít oči před publikem by mi až tak nevadilo. A ke Kozlovi se v posteli točím zády nebo si kryju obličej peřinou. No prostě jsem taky samá divnota.