Komentář, na který odpovídáte
mi-lada: Chápu tě a taky trošku chápu tvoji mámu. Víš my mámy to máme tak nastavené, nejradši bysme vás měli pořád v postýlkách s ohrádkou. Jestli se ale s maminkou nemůžeš domluvit, napiš jí to do dopisu, to že ji máš ráda, i když za ní zrovna nejedeš a když jí nevoláš. Maminka to taky potřebuje vědět. Ale nenech se vydírat, tyhle povinné pravidelné návštěvy to je hrob. Manžel takhle musí každou neděli ke svojí matce, připadá mi děsný, že nemůžeme jinam. Teď už je fakt stará, tak už nemá cenu se bouřit(83 let)ale myslím, že jsme jí to neměli nikdy takhle dovolit aby si na to zvykla. Byly doby kdy mohla ona třeba přijet k nám, nebo k dceři nebo k druhému synovi ale to ona ne. Pěkně seděla doma a čekala až dojedem, když jsme se opozdili tak hubovala kde že jsme. Myslím, že bych ji mohla mít i radši, kdyby se tak nechovala. Každý vztah se tím naruší. Tvoje maminka musí pochopit, že máš svůj život i za cenu, že jí to bude bolet. Držím ti palce, hlavně se nezatvrdit, ale taky se nenechat zlomit. Prostě přijeď za maminkou klidně v sobotu nebo v pátek večer ať ví, že s ní chceš být. Jejda to jsem napsala hodně písmenek. Držím palečky