Článek Sobota 31-03-2012
Komentáře k článku: Sobota 31-03-2012
marinka: Ještě jsem to nedočetla a už vidim jak si děláš zbytečný starosti předem.Ber to tak, že si uděláš výlet do Amstru, ke kterýmu budeš navíc mít fajn průvodce. No, stejně o tom budeš zas přemejšlet dokud tam nebudeš, ale aspoň se prosím snaž nemyslet negativně.
Jinak bych od toho asi nic moc víc nečekala,ale tohle nikdy nevíš. Některý věci prostě předem nenaplánuješ. Spíš si říkám, že čím míň budeš čekat tím spíš pak můžeš být mile překvapená. .....
Člověk si často vzhedově(dokonce i podvědomě) vybírá podobný typy lidí, i když není to pravidlo.
lentilka®sdeluje.cz: Pravidlo to není, ale Márinka a Míšův bio a Kamínek.... Míšova bio jsem viděla na fotce. Už mě nepřekvapuje, že Šlojma je Kamínkovi podobnej. 
marinka: Zas až tak podobný si snad nejsou, i když, jo něco společnýho mají, ale povaha to naštěstí není
.
orchidejka: Nedaří se mi to tak brát. Přemýšlím, jestli tam vůbec pojedu. Možná mi to za ty nervy a následný smutek vůbec nestojí. Ještě to musím nechat uležet.
imperatrice: Pod vlivem dojmů z příjemnýho prožitku s ním (v tomto případě několikahodinovej chat) jsi usoudila, že všechno je supr, užiješ si to, zvládneš, no prostě príma, hurá. Už za pár hodin (tedy teď) v tobě začne růst napětí, zejména kvůli tomu, že už se ti začínají rodit v hlavě nějaký představy a očekávání (i ty negativní, např. možný zhroucení), kterýma se necháš pohlcovat. Následující dva měsíce budeš 22 hodin denně přemejšlet nad výletem do AMS a přehrávat si, co se tam bude dít. Zároveň tě bude ubíjet bolest, že nebude tvůj, případně proč se týden nepřipojil na FB. Budeš bojovat s tím, že je to jen flirt a to ti půjde jen střídavě a vrtkavě jako dosud. Po tom víkendu přijedeš domů, budeš brečet 3x déle než teď a bolest srdce tě pohltí.
Tenhle koment jsem napsala na základě vlastních prožitků. Akorát si místo mnohahodinovýho chatu doplň pusu ve 3.patře, místo AMS třeba rande v aquaparku (který se teda neuskutečnilo, ale což..), odmysli si brek, nahraď totálním smutkem a máš z toho přesně popsanou mojí situaci.
Tim ale neřikám, aby ses vzdala nadějí. Podívej se na mě. Já mam co řikat. 
Taky nedbám na ničí doporučení a ani by to nebylo správný, každej se musí rozhodnout sám, dojít k tomu. Je to celý těžký. A já třeba nemam ráda, když se mi radí, pokud o to nepožádám, takže to ber jen jako sdílení pocitů.
orchidejka: Neboj, já to neberu jako radu, ale fakt jenom jako názor. Odhadla jsi mě naprosto přesně, je vidět, že toho máme hodně společnýho. Včera jsem to ale ještě probírala s holkama a kamarádka mi řekla, že tam buď pojedu a pak budu brečet nebo tam nepojedu a budu se trápit tady a třeba si to i vyčítat. Takže je rozhodnuto. Jedu. Stojí mi to za to.
imperatrice: Kamarádka má taky pravdu, protože naše povaha má ještě jedno úskalí - v těchhle srdečních situacích se totiž budeme trápit v každým případě - ať se rozhodneme pro cokoli. Přece jen si ale myslim, že menší utrpení bysme si způsobily, kdybysme ty dva "záškodníky" úplně vyškrtly ze života. Ale na to není síla. Nechce se. Já si ho dokážu jen jakž takž držet od těla a být sem tam nad věcí, ale říct mu naplno, že už s nim nikdy nechci nic mít - to neudělám. Hlavně bych musela odejít z práce. Mám jednu útěchu - jednou určitě odejdu, do smrti tam nebudu, takže moje kauza má svůj konec.
orchidejka: Já ho teda jako záškodníka neberu, spíš naopak. 
Pokud bych ho chtěla vyškrtnout ze života, tak bych na to sílu našla. Ale já nechci. A protože vim, že bych se trápila, i kdybych tam nejela, tak tam pojedu. Chtěla jsem, aby mě tam pozval a stalo se, takže teď mám, co jsem chtěla.
imperatrice: Toho záškodníka jsi blbě pochopila, nebo spíš já se blbě vyjádřila. Prostě ty kluci jsou element přinášející do našeho života trápení, proto jsem tam napsala "záškodníci". 
Když sis přála, aby tě pozval a vyšlo to, tak si ještě přej a představuj, jak se stěhuje do Prahy a RÁD.
orchidejka: No, my si spíš za to trápení můžeme samy...
Já ti nevím, jestli bych ho chtěla tahat sem do Čech. Stejně tak si nedokážu představit, že bych se stěhovala já tam. V tomhle nějak nevim, co si přát, tak to zatim nechávám otevřený.
imperatrice: Ale ty ho sem tahat nebudeš, on si to sám bude přát, když si to budeš přát (objednáš z vesmíru).
Jasně, že si za to trápení můžeme předevšim samy. Skoro všechno je o pohledu na svět. Dobře, zbav se jinýho záškodníka - strachu. To platí i pro mě.
A hele, já si taky nedokázala představit, že se budu stěhovat do ČB, fakt ne. Připadalo mi to absolutně NEPŘIJATELNÝ. Byť je to oproti Ams trochu rozdíl, myslim, že se to částečně porovnat dá. To stěhování ti začne připadat jako představitelný a možný POSTUPNĚ, po milimetrech. Na tu myšlenku si prostě jednoho dne zvykneš (pokud by teda došlo na to, že se to mezi vámi zvážní a otázka stěhování bude na pořadu dne). A jakmile si na tu myšlenku zvykneš, rozhodneš se tam přesunout "jen na zkoušku" a už se nevrátíš. Ať už kvůli němu nebo někomu, kdo tam přijde po něm. Případně kvůli něčemu, co tam přijde ještě spolu s ním (např. snová práce).
orchidejka: Já si myslím, že on se sem nebude chtít stěhovat. Miluje Amsterdam. A já miluju Prahu, takže... Zbavit se strachu. Hmmmm. Jak?
Ono je asi zbytečný rozebírat, jestli by to mě nebo jemu časem přišlo představitelný. Momenálně spolu žádný vztah nemáme.
imperatrice: Já vim, že je to zbytečný. Jen píšu, jak jsem to měla já a jak to tedy teoreticky můžeš mít i ty. Nic neni definitivní a to, že si něco neumíme představit, NIC neznamená.
Jak se zbavit strachu? Na to jsme přece machři, ne? 
orchidejka: No, jistě! My dvě se ničeho nebojíme a jsme nad věcí v každém okamžiku. 
ava*: Ach, tak to je pecka! Líbí se mi názor Márinky, že to máš brát jako výlet do Amstru s bezva průvodcem Jako ty si od toho prostě nesmíš nic slibovat. Se mi líbí, že ti to řekl narovinu, že pokračování nebude a já bych asi v takové situaci do Amstru jela, jen pokud bych věděla, že ustojím, že pokračování spíš nebude. Ale je těžký si od toho nic neslibovat, že.
---
ava.pise.cz
orchidejka: No, ono je to právě těžký dost. Ale zase třeba když tam pojedu, tak zjistim, že bych s nim vlastně být nechtěla. Nevím, no. Nevím, jestli to ustojím, proto momentálně nevím, jestli tam pojedu.
lentilka®sdeluje.cz: Ty jsi na nás, své věrné čtenáře, táááák hodná!!! Už se moooc těším na nádherné fotky krásného města!! Stejně tam jedeš jen kvůli nám a blogu, že jo.
lvice: Hustý! Pěknej kufr jsem viděla u Deichmanna. Černej s béžovejma kytkama a stál litr
orchidejka: Já jsem si vyhlídla tenhle: http://www.samsonite-domi.cz/category/katalog/hdueo/cestovni-kufry-doplnky-hdueo. Byla jsem si tam kupovat kabelku a líbil se mi. Jenom nevím, jakou barvu si vybrat.
lvice: Tak taky s kytkama Ale ten deichmaňáckej je hezčí. Hlavně Samsonite stojí stejně jako letenka do Amstru, ne?! A víš jak s ním na těch letištích budou zacházet?
orchidejka: Je o polovinu levnější než letenka. Ale máš pravdu, na letištích s tim zacházejí blbě. Skočim se teda podívat do Deichmana, díky za tip.
kocourkovakocicka: Odhoď starosti a jeď! Poznáš nový město, užiješ si příjemný chvíle, vypadneš ze stereotypu.. Jako chápu tvoje obavy a je mi jasný, jak se cítíš, ale myslím, že když bys nejela, litovala bys toho, že jsi to neudělala.
orchidejka: Starosti nějak zmizely samy, teď už se jenom těším. A už mám letenku.