imperatrice: Malá, malá... *mala*
Kolegyni v práci je třeba zatnout tipec, dokud je to v začátcích. A ještě nějaký mladý pískle, přece si na tebe nebude dovolovat! Mě v jedný práci terorizovala o měsíc mladší holka (bylo nám oběma 22), byla manažerkou z nouze (nikoho jinýho neměli) a doteď mě sere, že jsem se jí nepostavila hned na začátku. Věděla jsem např., že mě pomlouvá od prvního dne mýho nástupu. Mohla jsem jí konfrontovat! A ta pičule u vás se asi cítí jako nula, tak potřebuje srážet sebevědomí i lidem okolo - určitě na ní působíš jako silná osobnost a to sis dovolila hodně. Radí ti v tom něco psycholožka?
Strach z noci jsem mívala v dospívání. S tmou na mě sedala depka. A měla jsem ráda ráno. Ale teď mam teda taky období, kdy si pořád musim v hlavě opakovat - a dost, všechno je v pořádku, nic se neděje, nějak to dopadne, teď si v bezpečí a tak.
orchidejka: Jo, já vím, kolegyni bych měla dát jasně najevo, jak se ke mě chovat nebude. I z toho mam ale strach. Je to ale asi jediná cesta, jak z toho ven. Zase bych z toho takový strach mít nemusela, když není taková svině, jako byl muj bývalý šéf. Jinak se obávám, že ona se naopak cítí jako kdyby sežrala všechnu moudrost světa a já že působim jako blbka, která si nechá líbit všechno. :-(
Mě je jedno, jestli je noc nebo ráno. I když se vzbudim ráno, tak mam úzkost a nespim.
imperatrice: Já bych se taky zdráhala kolegyni usadit... Zkoušim si to představit u sebe v práci. Asi bych dávala najevo nevoli hlavně odměřeným ksichtem, odsekáváním a tak, ale s přímou konfrontací bych taky váhala. Ale nedělá mi problém zahlásit "máš problém?". Tak už jsem usazovala Václava.
orchidejka: Já to taky umím jenom odměřeným ksichtem, ale přímá konfrontace mi dělá problém. Asi to ale bude nejlepší řešení. Jestli má problém se jí radši ptát nebudu. :-D
imperatrice: Proč ne? Bojíš se, že ti řekne, že problém má? Pak bych jí řekla, ať povídá, že jsem na to teda zvědavá! A tvářila bych se znuděně. Myslim, že to by mi šlo.
Hele, ať k ní budeš laskavá nebo protivná, ono to s ní stejně asi lepší nebude, takže nemáš co posrat. I když teď mě napadlo, že kdybys k ní byla strašně milá, až vlezdoprdelovsky, možná by jí to odzbrojilo. :D
orchidejka: To ne, spíš mi to nějak nesedí a nedokážu si představit situaci, kdy bych se jí takhle zeptala. :-)
S ní to asi fakt lepší nebude, musim se jí naučit brát takovou jaká je a nebrat si její reakce osobně. A pokud si bude moc dovolovat, tak jí prostě stanovit nějaký hranice. Což je děsně jednoduchý. *ee*
ava*: S tím spánkem to musí být hrozný! To si vůbec nedokážu představit. *mala*
---
ava.pise.cz
zlomenymec: http://www.randomblog.org/rbimg/2010/11/who-is-awesome.jpg
Tohle si vytiskni a každý den si utrhni jeden papírek xD
lentilka®sdeluje.cz: Jsem se sebou spokojená. Říkej si to, tisíckrát denně. A klidně i častěji. To je přesně ono... Taky mám tendence vyčítat si, co jsem nezvládla a to, co se mi povedlo, považovat za samozřejmost. Takže teď si najdu soukromou chvilku se sebou (před zrcadlem ;)) a říkám si, co všechno se mi povedlo a přitom sama sobě koukám do očí a usmívám se na sebe. Ze začátku jsem si připadala trochu (víc) trapně, ale dneska už mě to nabíjí takovým pocitem, že snad prostřelím stropem. :D
A teď už musím letět do práce. Někdo nás živit musí. *smich*
orchidejka: Já jsem si do zrcadla začala říkat, že se mám ráda, beru se taková jaká jsem a že jsem v bezpečí. A taky že mi to sluší třeba. Je to fakt trapný, ale snad si na to zvyknu jako ty.
hospodynka: Masáž hlavy a Bachovy esence mi zní jako něco z říše pohádek. Někdy bych to chtěla zkusit, ale nejspíš se nikdy nedokopu.
Večer padám do postele už spící a když to náhodou nejde, dám si dvě deci piva.
orchidejka: To, že večer padáš do postele už spící mi zní jako z říše pohádek. :-D I když já nemám problém večer usnout, spíš se pak v noci budím a pak mám problém usnout...