Komentář, na který odpovídáte
orchidejka: Ano, prosím, nechávám to plynout... i když se mi z toho začíná chtít brečet.
Jo, ženský, no. 
A to mám ještě jeden příběh - loni na podzim jsme s touhle kamarádkou seděly na obědě na zahrádce. Jako jediné, protože byla celkem zima, ale my se rozhodly, že to vydržíme, protože byl jeden z posledních slunečných dní. Když jsem byla vevnitř pro kafe, tak ke kamarádce přišel číšník, aby odnesl tácy s prázdnými talíři. Zeptal se jí, jestli nám není zima. A ona mu odpověděla: "Nie, my máme bobríka." 
Myslela tím, že máme bobříka odvahy, jakože vydržíme tu zimu. Ale když mi řekla, co mu odpověděla, tak jsem smíchy málem spadla pod stůl... Pochopila jsem to trochu jinak a všichni, kterým to řekneme to chápou stejně jako já. Prostě nám není zima, protože máme bobríka, no.