Středa 01-06-2011

Došla mi energie a chce se mi fakt spát. Ani se není čemu divit teda.

A mám zásadní problém, se kterým potřebuju poradit, protože evidentně nejsem schopná se rozhodnout sama. Začátkem července, jak jsou ty svátky bych měla jet za kamarádkou do Švýcarska. Ve stejném termínu letí kluci na Mallorku a kámoška přišla s tím, že by klidně letěla s nima. Kluci by tam byli na 11 dní, my jenom na 8. No, a já mám teď 2 možnosti a prostě nejsem schopná se rozhodnout. Buď pojedu normálně za kamarádkou do Švýcarska a pak pojedu s kámoškou k moři na podzim. Nebo pojedu na tu Mallorku s kámoškou a s klukama a do Švýcarska pojedu někdy jindy. Do Švýcarska jsem měla jet už v září, ale byla jsem nemocná, takže jsem nikam nejela, takže teď by to bylo podruhé, co bych to odvolala. A taky nevím, jestli když budeme s kámoškou týden jenom samy 2, tak jestli si nepolezeme na nervy. Tím pádem by bylo lepší letět i s klukama, kteří tam budou mít půjčené auto a bylo by nás tam víc. Ale s klukama mi stačí být 1 den a mám toho dost. Ale třeba by byla sranda. Anebo taky ne. Kámoška s každým chlapem flirtuje a kdyby si tam něco začala s Objevem, tak bych jí přerazila. Teda ne, že by se mi pořád líbil, ale kámoška mi na něj šahat nebude.  Takže fakt nevím.

Jak tak o tom píšu, tak jsem víc a víc rozhodnutá, že pojedu teď do toho Švýcarska a s kámoškou potom k moři bez kluků. Ale finální rozhodnutí nechávám až po tomhle víkendu. Jedeme totiž v sobotu do Krumlova. Kluci nás chtějí "vyvést" na výlet.  Prudilka jako vždy prudí, že je to moc daleko jenom na den a jestli nechceme jet radši někam blíž, že se jí nechce trávit 5 hodin v autě, když má být hezky, bla, bla, bla... Tak mi psal rozčílený Objev, jestli mi to taky přijde daleko a chtěla bych jet někam jinam. Normálně mi sám od sebe nikdy nepsal. To ho musela teda pěkně naštvat. Mě to kupodivu nechalo v klidu a když jsem si přečetla její mail, tak jsem se tady jenom smála pod vousy a nechala jsem kluky, ať si to vyřeší. Jsem na sobotu teda zvědavá, ale do Krumlova se těším, je tam krásně a určitě udělám plno krásných fotek.

Taky jsem včera udělala jednu věc, ze které mám dobrý pocit. Naše firma koupila jednu takovou personální agenturu, která hledá lidi do naší firmy, ale i do jiných firem se stejným zaměřením. Bavila jsem se o tom s kolegyní a ta mi řekla, že bych to tam měla zkusit. Ta personálka je známá hlavně v zahraničí, tady jí donedávna zastupovala jenom jedna holka a nedávno tam nastoupila druhá. Zrovna, když jsem přemýšlela, že bych se za nima měla zastavit, tak jsem tu jednu, co je tady od začátku, potkala na záchodě a domluvily jsme se, že se odpoledne sejdeme. Tak jsme se sešly a já jí řekla, že bych chtěla dělat u nich. Vystudovala jsem řízení lidských zdrojů a v bývalé práci jsem se starala o nábor lidí do našeho oddělení a fakt bych v týhle oblasti chtěla pracovat dál.

Byla nadšená, protože jsem za ní prý přišla v tu nejlepší chvíli, kdy si naší firmu vybrala jedna z farmaceutických firem a jejich lidi z oddělení výzkumu budou asi přestupovat k nám a bude s tím plno práce, takže zrovna někoho hledá. Mám jí poslat životopis. Tak jsem si ho včera večer ještě upravovala a dneska jí ho pošlu. Snad by mi i zůstal stejný plat, dostala bych telefon a počítač a asi by taky byla možnost pracovat pár dnů z domova. Náplní práce by bylo hledání lidí do farmaceutických firem a taky hledání nových klientů. Mám výhodu v tom, že v administrativě farma výzkumu pracuju už nějaký ten rok, takže vím, jaké požadavky by měly ty lidi splňovat. Ale taky se toho bojím. Kdyby to vyšlo, zvládla bych to? Nemám zase tolik praxe s hledáním a náborem lidí, takže.... Jo, to bych se všechno naučila, ale...

Určitě by to ale bylo lepší, než pracovat v klasický personálce, kde bych skoro vůbec nepoužívala angličtinu a dostala bych mnohem menší plat. Zaměstnavatel by mi vlastně zůstal stejný a všechno ostatní taky, změnila by se mi jenom náplň práce. A to bych hodně uvítala, protože to, co dělám, mě začíná prudit víc a víc. Je to fakt voser tahle práce. Ale nesmím zapomínat na to, že jsem sem šla, abych si odpočinula a dala se dohromady. Tak mi držte palce, aby mi to vyšlo. I když já asi cítím v kostech, že to nevyjde.