lentilka®sdeluje.cz: Takže sis nakonec odpověděla sama...
Mně to taky funguje - když se nemůžu rozhodnout, začnu to takhle hezky psát, taky spíš jako vyprávění, žádný stručný body "pro a proti" a většinou už během toho písání rozhodnutí přijde samo.
Je to jasný - Švýcarsko. A v té práci ti moc držím palce, ať ti vyjde ta personalistika.
orchidejka: Děkuju, bylo by fajn, kdyby to vyšlo. Ale to už by bylo všechno moc dokonalý.
Mě taky většinou pomáhá, když píšu. Utřídím si tak pocity a najednou vím, co bych měla udělat. Teď jsem to ale moc nečekala, protože o tom přemýšlím od pátku a nic. 
imperatrice: Podle toho, co tady o těch chlapech průběžně píšeš, bála bych se, že na tý dovolený s nima může vzniknout nějaká komplikace. Tak asi fakt bude lepší to Švýcarsko.
Nech si spravit kosti, protože mají rozbitý senzory. Podle toho, co píšeš před tím, to s tou prací vypadá spíš dobře, ne?
A fakt miluju lidi, co strašně řeší vzdálenost, když se má jet na výlet. 
orchidejka: No, taky se bojím, proto o tom tak přemýšlím.
Nevím, jestli jsou senzory tak rozbitý. Životopis jsem poslala a nepřišla mi žádná odpověď.
Ta blbka nejenom, že řeší vzdálenost, ale i to, že mám nějaký problém, protože se k ní chovam hnusně (jo, když mi někdo leze na nervy, tak do něj rejpu, včera jsem se udržela, dneska ne) a když jsem jí napsala, že jediný problém, který mám je ten, že hledá ve všem nějaký problém, tak mi to nevěří a myslí si, že to bude nějaký jiný problém. Ona fakt není normální. 
pianista*: S prací ti držím palce. Je asi moc brzo na odpověď od nich, ne? Dej tomu týden...
A s touhle problémovou osobou chceš jet k tomu moři, rozumím tomu dobře? 
orchidejka: Já nevím, jestli je brzo na odpověď. Posílala jsem to přímo tý holce, co jsem se s ní o tom bavila. Tak uvidíme.
Nerozumíš tomu dobře.
S touhle osobou bych měla jet maximálně do toho Krumlova. K moři chci jet s kamarádkou, se kterou jsem byla v sobotu pařit a možná s Objevem a kamarádem. A právě řeším, jestli jet i s klukama nebo radši jenom s kámoškou...
pianista*: Vidím, že už tě čeká pohovor, tak hodně štěstí. A k moři jeď s tím, koho máš ráda. Jasný, ne?
Jestli je s těmi lidmi sranda, proč ne.
orchidejka: Prosim tě, opravdu jsi četl můj blog?
Jinak bys totiž tušil, co jsou kluci zač - jakože Objev a kamarád. 
pianista*: Jasně že vím, kdo jsou. Tobě se líbil Objev (nebo ještě líbí?
) a kamarádovi Prudilka. 
orchidejka: Mě právě stačí s nima strávit jeden den, týden už si nedokážu představit. Rozhodla jsem se, že pojedu do toho Švýcarska, jak jsem měla původně v plánu a kamarádka už s tím počítala. K moři pojedu jindy.
Objev... když nejsme v kontaktu, tak jsem v pohodě. Když jsme v kontaktu a potkáme se, tak...
Tohle se mi ještě nestalo. 
pianista*: Jestli s ním nechceš žít, což jsem pochopil z těch starších článků, že asi spíš ne, tak je lepší s ním nebýt týden v kuse. Jinak budeš ztracená. 
orchidejka: Já bych s ním klidně i žila, ale on mě bere jako kamarádku. Na svojí oslavě narozenin mě dokonce nazval ségrou.
Takže nikam nejedu.
pianista*: A co když si on myslí to samé? Chce tě, ale myslí si, že ho bereš jen jako kamaráda? Lidi jsou dokonalí herci.
orchidejka: To by mě asi nenechal v noci čekat samotnou na taxíka a když jsem ho jednou objala, tak by mě objal taky a neřekl by mi, že ho bolí nohy a záda, ne? 
pianista*: Já mu do hlavy nevidím, ale mám za to, že projevy galantnosti nezávisí na tom, co k tobě dotyčný cítí. Nenechal bych holku někde v noci stát, i kdyby mě vůbec nezajímala.
I tohle jsem četl, že tě někde nechal čekat a vymlouval se na bolest nohou, když ses o něj chtěla opřít (akorát už jsem to vypustil
) - to mi zavání nevyzrálostí, musí mu teprve dojít (jestli vůbec dojde), že být galantní není ostuda. A že ženský sice jsou dneska hodně samostatný, ale chlap to nesmí s tím ponecháváním samostatnosti přehánět. Třeba jí vzít tu patnáctikilovou tašku, i když ona řekne "néé, díky, to je dobrý".
Horší je, pokud je už jen ze svojí podstaty sobec (a tedy ho nepředěláš) a nikdy mu nedojde, že je důležité počkat s holkou na taxíka a teprve pak myslet na vlastní únavu.
Nic si z toho nedělej, tady je lidí, co se zakoukávají na nesprávných místech.
orchidejka: No, já si právě myslím, že by chlap takhle neměl nechat čekat ani svojí kamarádku. On mi třeba ale na horách nosil lyže a vždycky to byl on, kdo mě chtěl jít vyprovodit k tramvaji, abych tam nečekala sama. Pak se to najednou změnilo a já tomu nerozumím.
Já si z toho snažím nic nedělat, jenom to prostě všechno nechápu a nevím, co na něm vlastně vidím. Ale už to neřeším a už se nesnažím vymýšlet, jak ho sbalit. Prostě jsme kamarádi, občas zajedeme na výlet a je to fajn. Tečka.
orchidejka: A myslím, že kdyby nebylo té zpropadené "práce", tak ty bys měl mnohem větší šanci než já...
pianista*: Asi se z jeho pohledu něco stalo. Mohla ses ho hned zeptat, jakýpak s tím fraky.
Kdyby neměla tu práci, tak víš co. Všechno by dneska bylo jinak.
pianista*:
Jistě. Kdyby se po mně holka vždycky plazila, opírala se o mě, tančila se mnou na chodbě a pak se najednou odtahovala, hned bych se ptal, co se děje. V tomhle případě nevidím důvod, proč nejednat přímo.
orchidejka: To se stalo jednou, když byl totálně opilej a pak se zase choval, jak kdyby nic. To je jedno, prostě je to kamarád. 
pianista*: 4.6. ve 20:00 píšeš, že se k tobě choval mile delší dobu, ne jen v opilosti. Cítím, že už se o tom asi nechceš bavit, tak prosím tě nebav
orchidejka: Ale jo, on se ke mě choval hezky, ale nikdy tam nebyl žádný fyzický kontakt. Napsala jsem teď o víkendu článek... Chce se mi z toho brečet. 
imperatrice: Hm, to je psychouška. Tak nějakej problém teda vymysli, aby byla spokojená. Kdo se moc ptá, moc se dozví.
Práce - buď trpělivá.
Třeba se to CV ještě ani nedostalo k šéfovi.
Nejdřív si všichni musí dát kafe, pak si trochu odpočinout a tak. A pak teprve se dostanou k tomu CV. 
orchidejka: Já žádný problém vymýšlet nebudu jenom proto, aby byla psychouška spokojená. Objev už jí nazval krávou, tak má asi novou přezdívku.
Ohledně CV už jsem odpověď dostala. Začátkem příštího týdne se máme sejít.
Ale zvládla bych tu práci a chci jí opravdu dělat? 
lentilka®sdeluje.cz: Ale samozřejmě, že bys tu práci zvládla. A dělat jí chceš, když jsi to vystudovala, baví tě to, no ne? 
orchidejka: Asi by mě to bavilo... Až se příští týden s tou holkou sejdeme, tak se jí budu asi hodně vyptávat, musím přesně zjistit, co bych dělala. Zatím mám jenom hrubou představu.
imperatrice: Jestli jí chceš dělat, si musíš ujasnit sama. Ale jestli jí zvládneš, to víme. Jasně, že jo! Všechno nakonec jde! A když to nepůjde hned, tak se to prostě nejdřív naučíš, jinak to nejde.
Ty, co tě přijmou, s tím určitě budou počítat, že budeš potřebovat čas.
orchidejka: To jsi moc hezky napsala, děkuju.
Vzpomněla jsem si přitom, jak jsi byla vynervovaná z každé chyby, kterou jsi ze začátku v práci udělala. Měla by sis tenhle komentář vytisknout a pověsit na zeď, až budeš začínat v nějaké další práci. 
imperatrice: V příští práci šéfa vyfakuju, pokud bude tak "netrpělivej" jako ten můj *******.
orchidejka: Tak to doufám, že budeš mít pořád svůj blog a napíšeš o tom. Na to se těším. 
imperatrice: Až budu v jiný práci a bude mi tudíž úplně jedno, že mě sleduje nějakej Václav, se zase v popisu pracovní situace pěkně rozjedu. Takže o nic nepřijdeš.
editt: Já bych jela do Švýcarska. Už jednou jsi to odložila, tak aby ta kamarádka ve Švýcarsku nebyla třeba zklamaná
orchidejka: Tohle právě taky beru v potaz, nerada bych jí zklamala. Ale snažím se rozhodnout podle sebe.
ck: Držím palce, aby práce vyšla a otázkou, jestli to zvládneš, bych se zatím moc netrápila, až se vyptáš, budeš moudřejší
.
Jinak, Orchidejko, chtěla jsem Tě poprosit, zda bych nemohla dostat heslo k článkům (mail: bookse@seznam.cz)?
orchidejka: Děkuju moc, uvidíme, jak to dopadne.
Omlouvám se, ale heslo k zaheslovaným článkům nedávám, má tam přístup jen pár VIP lidí. 