Sobota 07-05-2011

Včera večer jsem byla na rodinných konstelacích. Celý den mi nebylo dobře a říkala jsem si, že se na to vyprdnu. Nakonec jsem se ale překonala s tím, že to snad těch pár hodin přežiju a třeba mi to i pomůže. Doporučovala mi to psycholožka a za těch pár let jsem se přesvědčila, že se opravdu vyplatí jí věřit.

Tak jsem se teda vykopala z bytu a jela tam. Když jsem tam přišla, tak jsem zjistila, že se tam většina lidí zná a nejsou tam poprvé, takže jsem se tam cítila dost blbě. Hlavně pro mě byli všichni cizí a nechtělo se mi před nima prožívat nějaké svoje pocity a otevírat se jim tam se svýma problémama. Měla jsem chuť utéct. Ale jsem ráda, že jsem neutekla. To, co následovalo, bylo neuvěřitelné a ráda bych šla příště znovu. Probíhá to tak, že člověk řekne svůj problém, ta paní, co to vedla, řekla, že si má někoho z nás vybrat za sebe a pak určila ještě dalších pár lidí z rodiny - mámu, tátu, sourozence, babičku... Ten člověk pak rozestaví ty lidi po místnosti podle toho, jak cítí a ty lidi potom říkají, jak se na tom místě cítí a pohybují se tak, aby se cítili líp. Asi se to takhle nedá úplně popsat, je lepší si o tom něco přečíst.

Každopádně to bylo FAKT HUSTÝ! Je neuvěřitelný, co člověk prožívá za emoce, i když tam jenom sedí a pozoruje dění. Když jsem to tak pozorovala, tak jsem tam jenom chtěla sedět a dívat se. Pak jsem ale byla vybrána, abych se do jedné konstelace postavila a zjistila jsem, že to není tak hrozné. Tak jsem si taky nechala postavit konstelaci a jenom jsem koukala, co se bude dít. A děly se zajímavé věci. Jenže já o tom nemám mluvit. Musí se to ve mě usadit. Ale mrazí mě z toho a chce se mi brečet. Možná o tom někdy napíšu, až se to ve mě rozleží. Když to skončilo, tak jsme byli všichni strašně unavení. Je to psychicky hodně náročný, emoce lítaly oknem. A těch slz, co teklo! Fakt neuvěřitelný zážitek.

Dneska jsem chtěla jet k tátovi, ale včera mi volala jeho manželka, že jí taťka řekl, že teda přijede a jen tak mimochodem prohlásila, že jsem přece měla jet s kamarádama na víkend, tak proč jsem nejela a jedu místo toho zase k tatínkovi. Takže tam nejedu. Místo toho jedu dneska na otočku k mámě, koupím jí kytku ke dni matek a obejmu jí. Mám fakt velkou chuť jí obejmout. Plno věcí mi včera totiž došlo.