AŤ SE DĚJE COKOLIV, JDI STÁLE VPŘED. NA VZDÁVÁNÍ SE JE VŽDYCKY ČAS.
lucik*: On za mnou nechodí. Bylo fajn až do konce pracovní doby, protože jsem se vyhybala úsměvům, očnímu kontaktu... V podstatě jsem ho ignorovala. Jenom na mě trochu padnul smutek, když odešel domů.
Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.