Nastal čas zase něco napsat. Když dlouho nepíšu, znamená to, že se mám dobře, podnikám plno věcí a na psaní není čas. Což teď zrovna je. 

Musím se přiznat, že jsem hodně spokojená v práci. Teda minulý týden nám oznámili, že budeme mít novou nadřízenou. Mění se struktura celé firmy, takže bude

It's been a while, I'm not who I was before 

No, tak jsem zase celý víkend ležela, protože mě bolí průdušky. Už mě to nebaví tohle, fakt neee! Ale! Teď už se má jenom oteplovat a koukala jsem se, že v pondělí má být až 19 stupňů! Fakt se na to těšim jak blázen. O víkendu pojedu k tátovi a snad bude svítit sluníčko a už budeme moct sedět venku.

Na zítřek mám objednaného hodinového manžela, tak jsem na to zvědavá.   V

Poslední dobou mám zvýšenou potřebu být sama a pokud možno v tichu. Jenže se mi to moc nedaří. Nikdy jsem nebyla schopná být sama a pořád jsem potřebovala mít něco naplánovaného, takže v plánování volného času pokračuju. Ale vlastně bych občas ráda nedělala nic a byla sama. Nedaří se mi ani užít si ticha. V práci to není možné vůbec, protože sedím v open spacu a tam pořád někdo mluví, telefonuje,

Zdá se, že mi bylo dlouho dobře. No, tak už není. Stejně jako před rokem zaútočily úzkosti.

A to jsem byla tak spokojená, že jsem zvládla stěhování! Takovou změnu! A byla jsem spokojená i v práci a tak nějak celkově se svým životem. Jenže hluboko uvnitř se něco dělo. Práce je dobrá, ale mám tam kolegyni, o které jsem tady už psala. Tlačí na mě horem dolem a leze mi pěkně krkem. Bylo toho

Od té doby, co jsem měla tu blbou chřipku, se z toho nemůžu nějak vyhrabat. Bylo to už před měsícem a mě bylo zase blbě minulý týden a byla jsem dva dny doma a tenhle týden zase. Mezitím ale naštěstí stihnu i něco podniknout. Třeba minulou neděli jsem byla na lyžích a bylo to naprosto úžasný. Pak jsem sice nemohla dva dny chodit, ale to mi vůbec nevadilo. Myslela jsem si, že pojedu tenhle víkend