Pondělí 09-08-2010

Situace v práci se opět přiostřila. Myslela jsem si, že to už snad ani nejde, ale evidentně jde. A asi je možný, aby to bylo ještě horší, než to bylo dneska. Odešla jsem z práce úplně rozhozená a musela jsem se fakt vybrečet. A to je teprve pondělí. Už nemůžu. Přestávám to zvládat. Ráno jsem se cítila na hovno, během dne jsem se cítila ještě hůř. Bojím se, že se mi z toho všeho zase rozjede úzkost a budu v prdeli. Ale nechci si to přivolávat. Musím prostě zhluboka dýchat. I když tohle se teda jen tak rozdýchat nedá.

Šéf dneska přiostřil. Už neposílá jenom maily, ale dneska už i řval. Ani nevím, jestli mi schválí dovolenou na pátek. Prý zhodnotíme ve čtvrtek, jestli budu mít všechno hotové. Jasně, že nebudu! Ale nebudu mít nic urgentního, co by bylo potřeba řešit zrovna v pátek. Prostě se mi snaží znepříjemnit život, jak jen to jde. A daří se mu to. Už je mi dneska fakt blbě.

Zítra mám schůzku s generálním ředitelem. Teda doufám! Řekl mi, že mi dneska večer zavolá a domluvíme se, ale zatím nic. Jestli mi nezavolá, tak ho budu zítra otravovat a prostě ho klidně odtáhnu do zasedačky, ale MUSÍM S NÍM MLUVIT!!!! Dneska mluvil s mým šéfem a ten potom mluvil se šéfem toho oddělení, kam chci přejít. Nevím, co jim navykládal, ani jeden na mě už potom neměl čas. Ale dneska už to šéf přehnal a já zítra generálnímu chci říct pravdu. Že když už můj šéf začal rozhlašovat, že jsou v tom všem osobní důvody, tak potvrdím, že jsou, ale že jsem to nechtěla vytahovat. A řeknu mu, že to už teď šéf fakt přehání a jeho chování hraničí s psychickým terorem a šikanou a že už nejsem schopná s ním dál pracovat.

... Jestli tam teda zítra nějak dolezu. Je mi opravdu čím dál hůř. Jestli se to bude ještě zhoršovat, tak snad půjdu na neschopenku, ale to bych opravdu nerada... Tím bych mu jenom ukázala, že jsem slaboch. Mám strach z toho rozhovoru s generálním, ale ono se mi potom spíš uleví. I když asi budu mít strach, že bude potom šéf hodně řádit, že jsem to řekla. Ale může si za to sám, už to fakt přehnal a já potichu neodejdu jinam.... Pokud odejdu, tak pořádně prásknu dveřma....