empress: Jéé, to musel být tedy nepříjemný rozhovor... Kdybych tam seděla já, tak by mě nasral. Já totiž říkám NE max. 3x a pak už jsem opravdu vytočená, když to druhá strana nebere na vědomí. Vyloženě se urazím. Nesnáším, když lidi nerespektují můj názor. Možná bych se i zvedla a odešla.
A on ví, že jsi sama?
Když to vypadalo, že mě balí kolega a pak ten vodonoš, pomohla mi ignorace a odměřené chování. Nevěnovala jsem jim ani pohled, ani úsměv. Pouze úsečné odpovědi. Oba je nějaké cukrblikování přešlo skoro hned. Když šéfovi odpovíš na tu SMS (byť odmítavě), tak pro něj je to prostě reakce = zájem. Vidí, že jsi ochotná s ním mluvit. Asi bych zvolila vytrvalou ignoraci a když bude obtěžovat, tak říkat ne, ne, ne a pořád dokola. Marinky nápad s vymyšleným přítelem je moc fajn! Ani si snad nemusíš přivést kamaráda. Nech si třeba z květinářství poslat kytky do práce a všem tam říkej, že je to od nového přítele. A nemáš nějakou objímací fotku s kamarádem? Že by sis jí dala na stůl...
I tak bych se asi po tom novým místě poohlížela. To ať máš pocit, že máš víc možností, jak to řešit. Třeba si i polepšíš.