Komentář, na který odpovídáte
empress: A já si vždycky říkala, jak je blbý, že se neumim ovládat. Když je mi smutno, je to na mně prostě vidět a nic se mnou nehne. Když jsem nasraná, tak taky. Pláč udržet neumím, jen velice těžko. Neumím se v tomhle přetvařovat (takže až budu mít blbou náladu, tak se v práci usmívat nebudu nebo max. udělám nějakou zkřivenou držku podobnou úsměvu). Ale naopak umím dost dobře potlačit smích. Nestává se mi, že bych musela dusit smích někde, kde je nevhodné se smát. To tu kamennou tvář udržet umím. 
Ale když se smát můžu, tak klidně nahlas, a to i když jsem sama nebo mezi stovkou lidí.
Co to vlastně znamená naplno prožívat pocity? Já ani nevim, jestli je opravdu naplno prožívám nebo z nich stejně jako ty dělám něco, co nejsou. Většinu doby se stejně mám tak nějak neutrálně.