Čtvrtek 30-09-2010

Konečně už zase řeším "normální věci" jako jsou chlapi.  Spíš bych tam měla dát opačný smajlík, protože to není nic moc veselého a já doufala, že to veselé bude. Jako vždy. Konečně už ale neřeším úzkosti ani labilního šéfa. Vlastně už ani neřeším ženáče. Jsem schopná s ním mluvit, ale už nejsem schopná s ním nic mít. Jeho řečičky, jak mu chybím a jak moc se na mě těší, mi lezou na nervy. Zítra jdeme na kafe, tak jsem fakt zvědavá, jak se bude chovat.

Co teď ale řeším nejvíc, je Objev. V sobotu jedeme na výlet do Dětenic. Věčně prudící bývalá kolegyně to dostala rozkazem, takže předpokládám, že bude neustále prudit, protože už tam byla. Schovám se za foťák a nebudu jí poslouchat. Ona má kamarádku, se kterou se minulý týden Objev seznámil a líbí se mu.  Ty Dětenice jsem organizovala já. On se dneska hrozně zajímal, jestli je ta holka taky pozvaná a když zjistil, že já na ní nemám kontakt a nepozvala jsem jí, tak se hned aktivně nabídl, že se s ní domluví a dá vědět. Samozřejmě doufá, že pojede. Mě nikdy sám od sebe nenapsal. Viděla jsem se s ním sice jenom dvakrát, ale fakt se mi líbil a tím, že budeme takhle ve 4 jezdit na výlety nebo si občas půjdeme zahrát bowling nebo do kina, jsem doufala, že se třeba sblížíme. Jenže to teď vypadá, že ne. A já jsem zklamaná. A na sobotu se netěším. Nejenom kvůli prudící kolegyni, ale i kvůli tomu, že se mi nechce koukat na kluka, který se mi líbí, jak flirtuje s jinou. Třeba to tak nebude, co já vím... Ale třeba jo. Je jí 30 a nikdy neměla vážnější vztah. Se všema jenom flirtuje, pak je s někým chvilku a skončí to. On taky s nikým neměl žádný vážnější vztah. Kamarádka mi dneska řekla, že ale u mužů je to něco jiného. V čem?

Vím, asi jsem se na to upnula. Líbil se mi Špindlerák, ale toho uvidím zase až na konci října. Mezitím se mi začal líbit Objev. Vždycky si říkám, že to nebudu řešit a budu je brát jako kamarády a uvidím, co z toho bude. Třeba budu příjemně překvapená. To jsem si říkala i teď. Jenže jsem opět překvapená nepříjemně. Jako vždy, když se mi někdo líbí. Jo, sice je ve hře Špindlerák, ale ten se taky chová tak nějak neutrálně. Ano, říká se, že člověk někoho potká, když to nejméně čeká. Snažím se nečekat. Dávám si dohromady život, snažím se dělat to, co mě baví a nedřepět doma. Dokonce se už i snažím nebýt před chlapama tak uzavřená. Ale je mi to všechno na prd. Takže co dál? Nic. Budu fotit, cvičit a dál chodit ven s kamarádkama.

Od kamaráda jsem se dozvěděla, že už se v týdnu i sešli sami dva.... Jak mě se tam v sobotu nechce! Musím s sebou nutně vzít nějakou kamarádku, abych to přežila.