Neděle 25-11-2024

V mém životě se teď už nějakou dobu nic nemění. Jsem stále se stejným přítelem, oslavili jsme spolu už první výročí a pořád to klape. Začala jsem se pomalu seznamovat s jeho dcerou a být macecha tedy není úplně lehká role. Trochu mě to děsí. Zatím mě teda docela bere, ale.. Její maminka je taková trochu sebestředná paní a zdá se, že z dcerky poroste něco podobného. Učím se, jak s tím pracovat. Jak být spíš kamarádka a zároveň, jak si nastavit hranice, aby mi za chvíli neskákala po hlavě. No, jak říkám, není to nic lehkého.

Bohužel se teda taky blíží Vánoce, což pro mě není nikdy lehké období. A to jsem si myslela, že to letos bude v pohodě, protože máme v plánu být s přítelem spolu, takže já konečně nemusím řešit, kde a s kým budu. Stejně na mě sedá smutek a tíseň. A já nevím, z čeho. Prý se to tak ale děje. Vánoce jsou svátky rodiny. A moje rodina je hodně rozbitá. Vztahy s mámou jakž takž jdou, ale s tátou v kontaktu už nějakou dobu nejsem. Maximálně si popřejeme k narozeninám a svátku. Teď bude mít ale v lednu kulatiny a ptal se bráchy, jestli tam přijedu. A já nevím. Je to slušnost, že jo. Jenže.... Ještě je naštěstí čas a můžu si to promyslet a rozhodnout se, co a jak chci. 

A to je dneska asi tak všechno. :)