Orchidejka | Neděle 15-10-2023

V minulém článku jsem psala, že se mi někdo zalíbil. A že je to nejspíš proto, že na mě působí nedostupně.

Udělala jsem jednu věc v domění, že spadnu z obláčku a přestanu ho řešit. Máme s tím dotyčným společnou kamarádku, tak jsem jí o tom řekla. Ona navrhla společné setkání a že se dál uvidí. Vyrazili jsme tedy minulou sobotu na "výlet". Šli jsme procházkou přes Modřanskou rokli do Sapy. Nikdy jsem tam nebyla, spousta lidí o tom básnila, jak je to tam skvělý, včetně té naší kamarádky, tak jsem se rozhodla vystoupit ze svojí komfortní zóny a vyrazit do neznámého. Byl to moc fajn den, dobře jsme se najedli a taky jsme se dobře bavili.

Nicméně jak jsem čekala, že třeba při osobním setkání se mi ten kluk líbit nebude a tím pádem mě to přejde a budu mít zase pokoj, tak přesně to se nestalo. Líbil se mi i osobně a ještě k tomu jsem zaujala i já jeho. Sakra. Takže si už pár dní docela intenzivně píšeme. Zjišťujeme, že toho máme strašně moc společného a vlastně je to strašně hezký. 

Ale! Já si to samozřejmě moc neužívám a prožívám si v sobě takové menší peklíčko. Mám strašný strach a honí se mi hlavou hodně věcí. Kdykoli jsem se s někým seznámila, tak to bylo špatně. Ze začátku se mi taky zdálo, že to bude dobrý a pak se z toho člověka vyklubal alkoholik, gambler, manipulátor... Mám za sebou sbírku hrozných vztahů a asi nejsem schopná věřit tomu, že zrovna tenhle člověk je jiný. Dávám si teď hodně velký pozor a snažím se stát nohama na zemi. Nevrhat se do toho po hlavě a stavět si vzdušné zámky. Vždycky jsem tohle dělala a možná proto jsem si nikdy nevšimla varovných signálů, které tam byly hned od začátku, ale já jsem je začala vidět až po delší době. Mám chuť to ukončit a utéct. Jsem vůbec připravená, abych zase zkoušela nějaký vztah? A co bude, až u něj opadne ten prvotní zájem? Nebo až zjistí, že mám roztroušenou sklerózu, která mě sice nějak extra neomezuje, ale trochu přece jenom jo...? Nebo až zjistí, jak moc jsem rozbitá? Udělala jsem na sobě teď za tu dobu, co jsem sama, hodně práce. Co když mi to zase všechno pokazí? Nevím odpověď ani na jednu otázku. Zatím se snažím s tím strachem pracovat a nechávám to plynout a dál se asi uvidí. Buď zdrhnu nebo ne. Buď to vyjde nebo ne. Přežila jsem horší věci, že jo. Tak proč mám takový strach?